U příležitosti výstavy École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž proběhnou dvě kratší přednášky, v rámci nichž se historička a historik umění Anna Habánová a Ivo Habán zaměří na pařížskou zkušenost umělců*kyň Romana Dreslera, Mary Duras, Maxima Kopfa a Charlotte Radnitz. Následovat bude diskuze moderovaná kurátorkou výstavy Annou Pravdovou.
Ivo Habán: Berlín? Vídeň? Paříž! Francouzské inspirace Prager Secession
Meziválečná Paříž fungovala jako magnet nejen na česky a slovensky hovořící scénu. Z československého prostoru velmi silně přitahovala i německy hovořící umělce a umělkyně. A to navzdory obecně zažité představě, že jejich tvorba korespondovala spíše a aktuálním děním v Německu, Rakousku či Itálii. Pařížskými pobyty, salony a zkušenostmi prošlo v průběhu dvacátých let hned několik příslušníků nejmladší nastupující generace pražských Němců, kteří posléze vytvořili jádro kosmopolitně orientovaného spolku Prager Secession. Proč tomu tak bylo a jakým způsobem je pařížská zkušenost formovala si ukážeme na příkladu sochařky Mary Duras, malířky Charlotte Radnitz, malíře Maxima Kopfa a několika dalších.
Ivo Habán vystudoval dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Zaměřuje se na klasickou modernu, zejména na německy hovořící a menšinovou scénu v českých zemích a na Slovensku. Patnáct let pracoval na Národním památkovém ústavu, od roku 2020 působí jako nezávislý historik umění a kurátor. Je autorem monografií a výstav Maxima Kopfa, Mary Duras, Paula Gebauera a Oskara Spielmanna, v letech 2017–2024 se podílel na projektu Nové realismy.
Anna Habánová: Pařížská lekce a její reflexe po návratu zpět do Československa. Případová studie Roman Dressler
Někteří německy hovořící výtvarníci z Československa odešli ve dvacátých letech studovat do Paříže. Zde se inspirovali moderním životem a společností, tvořili a vystavovali. Mezi desítkami dalších nebylo jednoduché se prosadit, přesto si některých všimla dobová kritika. Po návratu domů, povzbuzeni úspěchem, se snažili tuto část tvorby i zde prezentovat. Tato cesta se však ukázala jako nechtěná či nepochopená a práce z pařížského období své zájemce nenašly, někdy zůstaly v ateliérech, nebo byly cíleně zničeny. Proč tomu tak bylo, vysvětlí příspěvek na příkladu Romana Dresslera, malíře z Jablonce nad Nisou.
Anna Habánová působí na katedře historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, kurátorsky se podílí na programu galerii NISA FACTORY. Dlouhodobě se věnuje umění německy hovořících výtvarných umělců a umělkyň z Čech, Moravy a Slezska a regionálnímu umění. Během svého působení v Oblastní galerii Liberec připravila nebo se podílela na řadě výstav doplněných publikacemi (2013, Mladí lvi v kleci; 2015 Na Sibiř!; 2016 Metznerbund; 2017 Paul Gebauer; 2019–2024 Nové realismy a další).
Akce proběhne ve Valdštejnské jízdárně.
Cena: zdarma (součástí přednášky není vstup do výstavy) / Doba trvání: cca 90 min. / Místo setkání: na balkóně Valdštejnské jízdárny / Rezervace na GoOut
