Výstava představí
uměleckou tvorbu žen, a to od středověku až do konce 19. století, přičemž ukáže
osobitou povahu ženské tvorby, zejména v malířství, sochařství, kresbě i
grafice a dále také v oblasti užitého umění, čímž odkryje druhý, méně známý,
příběh dějin umění. Pozornost bude zaměřena na charakteristiku prostředí, ve
kterém umělkyně tvořily; též ukáže témata, která ženy ve svých dílech
zpracovávaly.
Poprvé bude ke spatření souborná přehlídka žen – umělkyň,
jež působily ve střední Evropě, v Nizozemí a na území dnešní Itálie v období 1300-1900.
Časově je expozice dovedena právě do této doby, jelikož tehdy se situace ženy –
umělkyně mění: postupně jim byl umožňován přístup na umělecké akademie
a umění se kromě aristokratek začaly věnovat i ženy z měst. Svoje
uplatnění tak měly umělkyně čím dál více ve svých rukou a postupně se
začaly etablovat profesně i společensky. Jen málokterá ale vedla dílnu jako její
mistryně.
Téma výstavy nechá
vyniknout poselství: gender sice ovlivňuje charakter tvorby a donedávna zásadně
limitoval i možnosti prosazení ženy a jejího vzdělání, ale důležitý je talent a
vůle prosadit se v dosavadně v mužském světě.
Pro někoho bude
překvapením, když uvidí, jak se již v období středověku projevovala odvážná
fantazie žen; jaké měly hluboce zbožné ženy, často řeholnice, erotické i
mateřské touhy. Návštěvníka též zaujmou příběhy malířek z období renesance –
často byly samy obětmi násilí a intrik; s krutostí, již zažily, se vyrovnávaly
i ve své umělecké tvorbě. Mnohé z nich se zase chtěly vyrovnat produkci
svých mužských protějšků, chtěly dokázat, že jsou stejně dobré, či dokonce
lepší.
V 17.-18. století
se prosadilo mnoho schopných žen v Záalpí a staly se úspěšnými vědkyněmi,
malířkami a cestovatelkami. Velmi inspirativní je příběh Marie Sibylly Merian,
která v roce 1699 podnikla dobrodružnou výpravu do Surinamu, aby mohla studovat
hmyz. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století
se prosadila celá řada významných malířek – Angelica Kauffmann, Barbara Krafft rozená Steiner či Amalie von
Peter. Jejich cesty pak následovaly další umělkyně. Díky talentu, podpoře rodiny a vzdělání se mohly začít
naplno věnovat profesionální umělecké tvorbě, která jim přinesla seberealizaci,
respekt a uznání.