Dne 18.
listopadu 2024 uplynulo 140 let od vydání zákona, kterým byla samostatná obec Holešovice-Bubny
připojena k Praze jako její VII. část. Národní galerie v Praze ve spolupráci s
Městskou částí Praha 7 k této příležitosti připravila výstavu, která
prostřednictvím více než stovky obrazů, grafik, kreseb, plastik a
architektonických plánů, jenž jsou uloženy ve fondech NGP, představí podoby Prahy
7 v průběhu 19. a 20. století.
DNA Národní galerie v Praze je ostatně s Prahou 7 propojena již sto dvacet let, neboť její předchůdkyně Moderní galerie Království českého, založená roku 1902 císařem Františkem Josefem I., sídlila od roku 1905 ve Wiehlově pavilonu postaveném při příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891 na Výstavišti. V roce 1939 byly schváleny plány budovy Státní galerie na Letné vyhotovené Josefem Gočárem, stavbu však znemožnily události II. světové války. Myšlenky na novostavbu pro sbírky moderního umění NGP pak opět ožily v průběhu 60. a 70. let 20. století, ale jejich realizace byla nahrazena akvizicí budovy Veletržního paláce, ve kterém byla -po dlouhotrvající rekonstrukci po požáru v roce 1974- v prosinci 1995 otevřena expozice Sbírky moderního umění NGP.
Srdcem výstavy je soubor děl Antonína Slavíčka (1870–1910), který bydlel v Dobrovského ulici, a podobu Letné a Holešovic na počátku 20. století zachytil na řadě studií, obrazů i na monumentálním pohledu na Prahu z Letné (185,5 x 390 cm), které patří ke klíčovým dílům českého moderního umění. Vystavena jsou i ikonická díla umění 19. století jako je například Čtvrtek ve Stromovce od Viktora Barvitia, ale také méně známá díla Antonína Karla Balzera, Jana Minaříka, Miloše Jiránka, Karla Boháčka, Miloslava Holého, Arno Naumanna, Karla Müllera, Hermíny Melicharové, Linky Procházkové-Scheithauerové a dalších autorů, která zachycují zmizelou tvář Holešovic-Buben.
Praha 7 se také stala domovem dvou unikátů v oblasti sochařství a malířství, jejichž přípravné studie jsou rovněž dochovány ve sbírkách NGP: pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina od Otakara Švece, který stál na Letné v letech 1955–1962, a stále existujícího ale zapomenutého panorámatu bitvy u Lipan vytvořeného Luďkem Maroldem pro Výstavu architektury a inženýrství v roce 1898. Propojení Prahy 7 se sbírkami NGP je tedy v porovnání s ostatními pražskými částmi zcela výjimečné a žádné jiné pražské čtvrti by nebylo možné takovou výstavu připravit.
Místo konání výstavy: 4. patro Veletržního paláce
Vstupné: v rámci vstupenky do sbírkových expozic
DNA Národní galerie v Praze je ostatně s Prahou 7 propojena již sto dvacet let, neboť její předchůdkyně Moderní galerie Království českého, založená roku 1902 císařem Františkem Josefem I., sídlila od roku 1905 ve Wiehlově pavilonu postaveném při příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891 na Výstavišti. V roce 1939 byly schváleny plány budovy Státní galerie na Letné vyhotovené Josefem Gočárem, stavbu však znemožnily události II. světové války. Myšlenky na novostavbu pro sbírky moderního umění NGP pak opět ožily v průběhu 60. a 70. let 20. století, ale jejich realizace byla nahrazena akvizicí budovy Veletržního paláce, ve kterém byla -po dlouhotrvající rekonstrukci po požáru v roce 1974- v prosinci 1995 otevřena expozice Sbírky moderního umění NGP.
Srdcem výstavy je soubor děl Antonína Slavíčka (1870–1910), který bydlel v Dobrovského ulici, a podobu Letné a Holešovic na počátku 20. století zachytil na řadě studií, obrazů i na monumentálním pohledu na Prahu z Letné (185,5 x 390 cm), které patří ke klíčovým dílům českého moderního umění. Vystavena jsou i ikonická díla umění 19. století jako je například Čtvrtek ve Stromovce od Viktora Barvitia, ale také méně známá díla Antonína Karla Balzera, Jana Minaříka, Miloše Jiránka, Karla Boháčka, Miloslava Holého, Arno Naumanna, Karla Müllera, Hermíny Melicharové, Linky Procházkové-Scheithauerové a dalších autorů, která zachycují zmizelou tvář Holešovic-Buben.
Praha 7 se také stala domovem dvou unikátů v oblasti sochařství a malířství, jejichž přípravné studie jsou rovněž dochovány ve sbírkách NGP: pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina od Otakara Švece, který stál na Letné v letech 1955–1962, a stále existujícího ale zapomenutého panorámatu bitvy u Lipan vytvořeného Luďkem Maroldem pro Výstavu architektury a inženýrství v roce 1898. Propojení Prahy 7 se sbírkami NGP je tedy v porovnání s ostatními pražskými částmi zcela výjimečné a žádné jiné pražské čtvrti by nebylo možné takovou výstavu připravit.
Místo konání výstavy: 4. patro Veletržního paláce
Vstupné: v rámci vstupenky do sbírkových expozic
1—1 / 5
