**Autorka koncepce a kurátorka výstavy:** Helena Rišlinková
**Architektonické řešení výstavy:** Stanislav Diviš, Helena Rišlinková
**Hlavní mediální partner:** Hospodářské noviny
**Mediální partneři:** Česká televize - partner kampaně Každý si najde to své, Radio 1, Classic FM, ČRo 3 – Vltava, PragueBest
Respirium 2. patra, navazující na stálou expozici moderního umění, je určeno pro prezentaci aktuálních výtvarných tendencí. Po výstavě objektů Michala Škody je to v Národní galerii první samostatná výstava Stanislava Diviše, jehož tři práce jsou však vystaveny ve stálé expozici Veletržního paláce.
Malíř Stanislav Diviš (nar. 1953; v současnosti působí jako vedoucí ateliéru malby na VŠUP v Praze) vstoupil do výtvarného dění jako spoluzakladatel legendární, dnes již zaniklé skupiny Tvrdohlaví, která koncem 80. let oživila situaci v českém výtvarném umění a otevřela ho směrem k přijetí postmoderních postupů. Ironií a skupinovou činností navázali na tzv. českou grotesku (Šmidrové aj.), v tvorbě členů skupiny – i když jinak velmi osobité a nepodléhající jednotnému danému programu – se opět objevily figurativní a poetické tendence, často ve velmi stylizované podobě.
Stanislav Diviš používá od počátku příznačný rukopis, který charakterizuje a určuje celou jeho tvorbu. Pracuje s barevnými plochami ohraničenými pevnou obrysovou linií. Právě použití jasných barev v mnoha fantastických kombinacích ho řadí mezi nejlepší koloristy českého moderního umění vůbec. Diviš tvoří v cyklech, jichž je dnes již celá řada, a zpracovává v nich nejrůznější organizované systémy – např. Spartakiády, mající východiska ve schématech a pokynech pro cvičence; Houby, vycházející z vědeckých kreseb plodnic a výtrusů, a další, jež pak mají řadu variací. Pro svůj postup předvádějící a variující pevnou strukturu používá termín „vědecký realismus“.
Výstava v respiriu 2. patra představuje práce z posledních pěti let, a to zejména dva soubory – Květy z ráje a Dva světy.
**Květy z ráje**, vznikající v letech 2003–2004, svou povahou patří ještě k „vědeckému realismu“. V mnoha variantách rozpracovávají jednotlivé motivy z vitráží ve francouzských katedrálách. Na plátnech se tak objevují neskutečně krásné, stylizované rostliny, barevně zářící tak, jako by je skutečně prostupovalo denní světlo.
Druhý soubor, **Dva světy**, je co se týče inspiračního zdroje výrazně odlišný. Diviš ho označuje jako „realismus dyslektický“ – na počátku tohoto cyklu stály kresby jeho syna Prokopa. Emotivní, jednoduché malůvky zachycující dětské vidění někdy zbytečně komplikovaného světa převádí do velkého formátu v dokonale čistém provedení a v jasných akrylových barvách. Dva světy v názvu naznačují na jedné straně invenci a neomezenou tvořivost (i s její neschopností ji představit) a na druhé dovednost, um, který se však občas musí inspirovat i někde jinde. Je až neuvěřitelné, jak často se zdánlivě primitivní dětské kresby blíží umění tzv. přírodních národů či se v nich objevují kompoziční schémata, která používali umělci rané italské renesance; reminiscence na Giotta jsou tu zvláště patrné, včetně i poněkud zneklidňujících obsahů.
Stanislav Diviš, kromě malířské a pedagogické činnosti, je zároveň členem kapely Krásné nové stroje a Balek Bendu.
Helena Rišlinková
**Komentovaná prohlídka:** Ve středu 8. září 2004 v 17 hodin se bude konat komentovaná prohlídka výstavy, kterou zájemce provede autor vystavených děl Stanislav Diviš.
**Kontakt pro novináře:** tel/fax: 224301167
[www.ngprague.cz](/)
