Výstava představuje sílu a moc ženy, jak se projevily v umění 16. století – v německých a nizozemských grafikách, kresbách a obrazech významných mistrů.
V průběhu věků bylo na ženu sice obecně pohlíženo prizmatem vůdčí role mužů, známe však řadu příběhů, které vyprávějí o ženách silných, mocných, statečných, nebo naopak lstivých a nemravných, které silnější pohlaví úspěšně přemohly. Jejich témata se čerpala z Bible, z antických mýtů či ze středověké literatury.
První z žen, které mocně zapůsobily na muže, byla pramatka lidstva Eva, která přiměla Adama sníst jablko ze stromu poznání. Na výstavě ji najdeme například v obraze německého mistra Antona Heuslera. Co se týče pozitivních příkladů hrdinek z oblíbených grafických cyklů Příkladných žen nebo také Ctihodných žen vydávaných v 15. a 16. století, velmi často se zde setkáme s hrdinnou Juditou, která uťala hlavu vojevůdce Holoferna. Kromě jiných zde bývá například zobrazována také další biblická hrdinka Jáel. Obě výstava představuje v grafických listech významných umělců, jako byli Hendrik Goltzius, Albrecht Altdorfer, Maarten van Heemskerck, Bartholomeus Spranger a další.
Jiné – varovné – série zabývající se ženskou mocí ukazovaly muže, kteří byli pro svou nerozvážnost přemoženi ženami, jako byla starozákonní Dalila a další, mezi které lze zařadit také Salome, zobrazenou například na grafikách Albrechta Dürera nebo na obraze Mistra IW, významného žáka Lucase Cranacha.
Na kresbě Bartholomea Sprangera lze vidět královnu Omfalé podle antického mýtu ponižující hrdinu Herkula. Mezi varovné příběhy náleží i středověký příběh o dívce Phyllis nebo povídka o selhání básníka Vergilia, kterou ztvárnil Lucas van Leyden na svém grafickém listu. Moc ženy nad mužem představovala také ústřední postava dvorské lásky, nedostižná dáma, na výstavě na kresbě z autorského okruhu Lucase Cranacha.
První z žen, které mocně zapůsobily na muže, byla pramatka lidstva Eva, která přiměla Adama sníst jablko ze stromu poznání. Na výstavě ji najdeme například v obraze německého mistra Antona Heuslera. Co se týče pozitivních příkladů hrdinek z oblíbených grafických cyklů Příkladných žen nebo také Ctihodných žen vydávaných v 15. a 16. století, velmi často se zde setkáme s hrdinnou Juditou, která uťala hlavu vojevůdce Holoferna. Kromě jiných zde bývá například zobrazována také další biblická hrdinka Jáel. Obě výstava představuje v grafických listech významných umělců, jako byli Hendrik Goltzius, Albrecht Altdorfer, Maarten van Heemskerck, Bartholomeus Spranger a další.
Jiné – varovné – série zabývající se ženskou mocí ukazovaly muže, kteří byli pro svou nerozvážnost přemoženi ženami, jako byla starozákonní Dalila a další, mezi které lze zařadit také Salome, zobrazenou například na grafikách Albrechta Dürera nebo na obraze Mistra IW, významného žáka Lucase Cranacha.
Na kresbě Bartholomea Sprangera lze vidět královnu Omfalé podle antického mýtu ponižující hrdinu Herkula. Mezi varovné příběhy náleží i středověký příběh o dívce Phyllis nebo povídka o selhání básníka Vergilia, kterou ztvárnil Lucas van Leyden na svém grafickém listu. Moc ženy nad mužem představovala také ústřední postava dvorské lásky, nedostižná dáma, na výstavě na kresbě z autorského okruhu Lucase Cranacha.
Kurátorka: Alena Volrábová
Schwarzenberský palác, Grafický kabinet
Schwarzenberský palác, Grafický kabinet
