*„Kresba je moje královna. Dovoluje mi reprodukovat všechny materiály a předměty, ale na rozdíl od malířství a fotografie nepřipouští žádné triky ani chyby: What you see is what you get.“* (Richard Wientzek)
Průřez kreslířským dílem německého umělce Richarda Wientzeka (\*1970) nachází vhodný výstavní prostor v místnostech klauzury Anežského kláštera. Richard Wientzek nazývá svá zátiší *„světskými zbožnými obrázky“*, čímž zdůrazňuje propojení se středověkou formou obrazu, u níž intenzivní prohlížení bylo zdrojem náboženského povznesení mysli. Divákovi zůstal zachován požitek z detailně blízkého pohledu na předměty reprodukované v duchu extrémního verismu, jež si však ponechávají rovněž symbolickou kvalitu.
Richard Wientzek portrétuje předměty každodenního života ‒ potraviny, hračky, módní doplňky, bankovky, knihy a vycpané ptáky ‒ a aranžuje je do zátiší, jež vyprávějí příběh. Názvy některých obrazů přispívají k zašifrování situace, většinou však nabízejí ironický komentář k tomu, co vidíme.
Richard Wientzek kreslí svoje objekty vždy v měřítku jedna ku jedné, většinou při pohledu shora a s jednotným vedením světla na bílém podkladu. Vzhledem k omezením, která si sám vytkl, se jeho technické prostředky omezují jen na tuš a pastelky. Bodování navozující šerosvit a plastickou kvalitu je technika vypůjčená z archeologické dokumentace, technika, kterou Richard Wientzek v kontextu vědy o starověku dlouho zkoušel a zdokonaloval. A tak cílem dokonce i toho nejmenšího formátu je učinit na diváka mocný dojem pečlivostí, s jakou byla provedena každá skvrna na ztvárněné ploše.
*„Způsob práce je vždy viditelný. Po vytvoření obrysů a stínových partií s tisíci nepatrnými body tuší je každý pór papíru nasycen nanesením několika vzájemně se překrývajících vrstev zhotovených pastelkami. Co potřebuji: Objekty, list papíru a pastelky na stole. A čas, dokud věci z papíru nevyrostou. To je, přiznávám, stručné shrnutí komplexního pracovního a myšlenkového procesu.“*
Předmětně pracující umělec neprošel školením na žádné umělecké akademii, ale začal v praxi užitého umění. Roku 2002 vystavoval jako člen skupiny Monochrom na 25. bienále v São Paulo a několik let experimentoval s kolegy z této vídeňské umělecké skupiny a s dalšími spřátelenými umělci s různými formami mediálního umění, dokud se roku 2005 zcela neupsal klasickým žánrům malířství a kresby.
Od té doby se mimo jiné zúčastnil těchto skupinových výstav:
I love Alltag, Kunsthaus Hannover (2010); Realisme Amsterdam (2013); Art Fair Köln (2014); Cranach 2.0 – Der internationale Lucas-Cranach-Preis 2015, Wittenberg a Kronach (2015)
Ze samostatných výstav uveďme:
Tagwerk (Denní dílo), Stadtgalerie Villa Dessauer, Bamberg (2008); Paradies und Parkverbot (Ráj a zákaz parkování), Galerie Atzenhofer, Norimberk (2010); One-Artist-Show na Art Karlsruhe, Galerie Urlich Gering (2012); Zeichnungen (Kresby), Kunsthaus Hannover (2014 a 2016); 60 Songs, Kunsthaus Hannover (2017); One-Artist-Show na Art Karlsruhe, Kunsthaus Hannover (2018)
*Současný Catalogue raisonné kreseb Richarda Wientzeka (německy/anglicky, vydal Kunsthaus Hannover v Kerber Verlag 2017, 256 stran) je k zakoupení během výstavy.*
Kurátor: Christian Forster
Manažer projektu: Filip Votava
Refektář a kapitulní síň kláštera sv. Anežky České
