26\. února 1986 byla v Národní galerii v Praze oficiálně ustavena sbírka architektury. Jejím úkolem bylo soustředit se především na českou architekturu druhé poloviny 20. století. Přestože tehdy začínala s nulovým počtem exponátů, stala se postupně třetí největší galerijní sbírkou. Ve svých fondech dnes zahrnuje práce řady významných osobností členěné do šesti podsbírek: plány, modely, fotografie, negativy, kresby a grafické listy.
Sbírka architektury Národní galerie v Praze vznikla především v souvislosti s přípravou stálých expozic Veletržního paláce. K jejímu založení napomohlo také dobové vládní usnesení o vzniku muzea architektury. Její vytvoření přitom definitivně naplnilo původní statut Moderní galerie Království českého, jež byla v roce 1901 „ustavena ... pro malířství, sochařství a architekturu“. V době jejího vzniku sice již existovaly architektonické sbírky Národního technického muzea, Muzea města Brna a Uměleckoprůmyslového musea, všechny se ale zabývaly převážně architekturou do roku 1941 – tedy do vyhlášení stavební uzávěry v protektorátu Čechy a Morava. Architektura druhé poloviny 20. století stála stranou jejich pozornosti. Právě ta měla být součástí nových expozic ve Veletržním paláci, a vznikla tudíž potřeba začít se právě tímto obdobím systematicky zabývat.
Ačkoliv zpočátku panovala vůči postavení architektury v Národní galerii nedůvěra, došlo v prvních letech existence sbírky k řadě nákupů sbírkových předmětů, byť ne zcela systematických. Postupem času se pak dařilo získávat zajímavé materiály a účastnit se také příprav výstavních projektů. Při otevření Veletržního paláce zůstala sice expozice architektury v obou etapách v ústraní, přesto se dařilo sbírkový fond, a to především díky darům a sponzorským nákupům, průběžně rozšiřovat. Vzhledem k povaze materiálu, kdy většinu sbírkových předmětů tvoří práce na papíře, zůstává většina sbírky stále uložena v depozitáři.
Výstava k příležitosti 30. výročí založení sbírky architektury Národní galerie v Praze představí návštěvníkům, jak byla sbírka budována již od prvních nákupů, zachytí její dělení do jednotlivých podsbírek a představí nejvýznamnější osobnosti (jakými jsou mj. Václav Hilský, Karel Janů, Alena Šrámková, Věra a Vladimír Machoninovi, Jiří Kroha, Jan Sokol, Karel Prager, Jan Línek a Vlado Milunič), konkrétní exponáty – jednotlivé stavby i celé soubory: mimo jiné l ´Unité d´habitation v Marseille (le Corbusier), Kolektivní dům v Litvínově (Evžen Linhart, Václav Hilský), Státní galerie na Letné (Josef Gočár), hotel International (František Jeřábek), československý pavilon na Expo ´58 v Bruselu (František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný), Dům ČKD Na Můstku v Praze (Jan a Alena Šrámkovi), budova PVT v Praze (Jan Hančl), sklad JmP v Brně (Karel Tuza, Petr Uhlíř), soutěžní návrhy na budovu Metrostavu či soutěžní návrhy na československý pavilon na Expo ´92. Samostatnou kapitolu bude tvořit také výběr historických grafik s tématy architektonických detailů, antických staveb a vedut měst. Připomenuty budou také výstavy, na nichž se sbírka za dobu své existence podílela včetně příprav (dodnes neexistující) stálé expozice architektury ve Veletržním paláci.
Kurátorka: Radomíra Sedláková
*Veletržní palác, 5. patro*
Doprovodný program k výstavě naleznete [zde.](https://ngprague.cz/userfiles/filemanager/files/sen_a_skutečnost_-_30_let_sbírky_architektury_doprovodný_programdef.pdf)