Restaurování je ve svých každodenních aktivitách i ve svém každodenním rozhodování praktickou činností. Jeho cílem je snižování míry rozpadu památek a z toho vyplývajícího jejich zániku.
V uplynulých zhruba deseti letech se podařilo shromáždit a analyzovat mnoho nových informací o historických povrchových úpravách kamenosochařských výtvarných děl v Čechách v období od 16. století zhruba do konce 20. století. Na podkladě získaných poznatků jsou vytvářeny pracovní modely („rekonstrukce“) pravděpodobného vývoje, jeho možných příčin, popisovány důsledky pro soubor kamenosochařských výtvarných děl dochovaných na našem území. Ta tvoří jeden ze segmentů pramenné základny dějin umění.
Jako jednoznačná se při tom jeví nutnost dokumentovat a zachovávat při restaurování dochované zbytky historických povrchových úprav. Dosud realizované práce umožňují provedení určité sumarizace.
7. 12. 2008