Umělecké rezidence — Ozvěny Benátského bienále

Projekt Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí se prostřednictvím uměleckých rezidencí na repríze výstavy z 60. Benátském bienále  v NGP otevírá novým interpretacím příběhu žirafy Lenky. V Prezidentském salónku Veletržního paláce se objeví odpovědi na Lenčin příběh od uměleckých dvojic Kateřiny Žák Konvalinové a Jiří Žáka a Denisy Langrové a Alex Sihelsk*.  Umělkyně a performerka Maja Štefančíkové  a Sára Marc budou prezentovat své výstupy jako performance v průběhu výstavy jako součást živého programu. 

Místo konání: Prezidentský salónek Veletržního paláce

Hlavním obrazovým materiálem instalace je zdokumentovaný pietní rituál v prostorech benátského přírodovědného muzea  a pietní performance pro Lenku, kterou Kateřina Žák Konvalinová a Jiří Žák připravili v rámci benátských ohlasů.  Pietní rituály  zpřítomňují události okolo Lenčina skonu a odkazy k instalaci Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí v Benátském pavilonu proplétají zkušenost truchlení a smutnění s možnostmi osvobození. Roztroušením memorabilií  Lenky jako pomyslných ostatků do moře tak vzniká  symbolický prostor pro vtělenou pamět’, jako místo návratu , kdy se odvlečené zvíře  může znovu dotknout své rodné země.   

Kritický pohled na komodifikaci  pohřebních rituálů  se v instalaci objevuje v podobě  showroomu společnosti Pieta s.r.o. Ta pietními rituály osvobozuje duše především těch více-než-lidských bytostí, která byla z toho světa sprovedena násilně či v zajetí nebo čelila jinému druhu útlaku, a kterým  se nedostalo plnohodnotného obřadu. Společnost Pieta s.r.o se řídí myšlenkou, že byla-li (živá bytost) jednou vyňata ze svého“původního” světa a stala se součástí světa a systému lidského (ať domestikací či v přírodovědných a zoologických institucích), měla by být i dle pravidel a zvyklostí tohoto tzv. civilizovaného světa pohřbena s důstojným ceremoniálem. Znejisťujícím elementem se v instalaci stávají obrazy z taxidermické sbírky přírodovědného muzea v Benátkách. Zvířata,  transformována do   ‘živých obrazů’ jsou znovu vystavena a včleněna do systému  lidského spektáklu a extrakce pod pláštíkem vědeckého zkoumání. 

Kateřina Žák Konvalinová
Instagram  @lobbyboysaad900turbo 

Kateřina Žák Konvalinová (Praha, Pardubice) - umělkyně, agroekoložka  a doktorandka na brněnské FaVU. Absolventka pražské Akademie výtvarných umění (2014-2020) a Farmářské školy (2021-2023), vzdělávacího programu ekologického zemědělství a chovatelství. Po  stáži ve španělské organizaci Inland / Campo Adentro, zahájila výzkum v rámci doktorského projektu Umění v rozšířeném poli, kde se věnuje studiu iniciativ, kolektivů a dalších typů kolaborativních praktik propojujících umění, zemědělství a ekonomickou autonomii s aspekty péče. Věnuje se organizaci komunitních událostí na pomezí umění a agroekologie. Je členkou Artyčok.tv a spoluzakladatelka kolektivu Ovčina. 

Jiří Žák
Instagram  @jizi_jizi   

Jiří Žák absolvoval na Akademii výtvarných umění v Praze a je doktorandem na FaVU v Brně. Pracuje zejména s pohyblivým obrazem a instalací, v nichž se prolíná výzkumná složka a imaginativní formy vyprávění. K jeho dlouhodobým zájmům patří mj. problematika exportu českých zbraní na Blízký východ, kterou zpracoval s kolektivem 8lidí v inscenaci We Love Shooting (2023). Vystavoval v řadě institucí v ČR i v zahraničí (Kyjevské bienále 2021, Varšavské bienále 2018). Účastnil se summitu Berlinale Talents 2024. Je spoludržitelem ceny za Nejlepší český experimentální dokumentární film na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého (2020) a ceny EXIT (2015).  

Instalace Logistika těl bez logiky ukazuje životy žité v paralelních a přesto propletených světech. S použitím odkazů k přepravě zvířat, ve filmu, který je součástí instalace ožívají stopy cesty žirafy Lenky z  Kenyi do Prahy v roce 1954.  Filmem nás provází dvě postavy, které podstupují cestu nákladním vlakem z Prahy do Benátek v srpnu 2024, prokládající autobiografické, dokumentární a imaginární prvky. Narativ se tak utváří v návaznosti na sítě aktérů, se kterými byla Lenka nuceně spojena, jak ve myslu infrastruktur a logistiky, tak jako poetických a vypravěčských vodítek. Film tak ožívá zejména časosběrným procesem sbírky materiálů ve formě cestovního deníku, mapování veřejných prostranství, pláží i cargo vlaků. Setkání  lidských a více než lidských aktérů – magických bytostí, holubů v místech intenzivního turismu v Benátkách, prokládají záběry interakcí  citlivě vypovídajících o hodnotě citových vazeb, sdílení a intimity přátelství. Vyústění cesty, tedy setkání s Lenkou v Benátkách je tak zprostředkováno jako divinační předpověd budoucnosti, která se v cyklických kruzích vrací do minulosti, noří se v útržcích vyprávění a vyvstává jako prostor kritické imaginace. 

Instagram @nonocion 

(1996, ČR) je umělkyně, aktivistka a edukátorka, v současnosti pracující v záchranné stanici pro volně žijící živočichy. V roce 2024 dokončila magisterské studium volného umění na UMPRUM (Vedení: Dominik Lang a Edith Jeřábková, poté Dominik Gajarský a Michal Pěchouček). V její tvorbě se protínají narativy lidí a ostatních zvířat, které k ní přichází ze zdrojů jako pohádky a mýty, popkultura, historie a lidová slovesnost. V přátelství, vypravěčství, humoru, utopii a magii hledá rezistenci vůči opresivním strukturám a v tvorbě hledá prostor emocionalitu, iracionalitu a narušování paradigmat. Její aktivity se také soustředí na možnosti kolektivní a komunitní praxe jako například kurátorské aktivity Netopýří Crew rámci iniciativy LES - Společenství pro pěstování, teorii a umění či edukační a výstavní činnost v rámci Galerie Plato, Ostrava.  

Instagram @flexaplexa 

Alex (1999, Slovensko) je multidisciplinární umělec*kyně. Pod hlavičkou queer ekologií se také věnuje mytologickým narativům, monstrozitě, vztahu s krajinou a rovněž jako otázkám identit, jež zkoumá pomocí pohyblivého obrazu, instalace, performance či virtuální reality a hledáním nových přístupů a strategií jak média tak uzurpovaných vědomostí Zabývá se jejich návraty do současných perspektiv jako čarodějnictví, zahradničení, pastevectví či solarpunkové budoucnosti z queer anarchofeministických perspektiv a kritiky antropocentrismu a kapitalismu. V neposlední řadě ve svých dílech také řeší kulturu znásilnění jako systémový problém. Z nedávných aktivit lze zmínit Shapeshift Spaceship (26. 7. - 29. 9. 2024 MeetFactory, kur. Šimon Kadlčák), edukační činnost v rámci Galerie Plato, Ostrava a kurátorské seskupení Netopýří Crew na Sympoziu LES.