Památky a
společnost v českých zemích mezi lety 1900 a 1960: Profesní a osobní strategie
ochránců památek ve světle soukromé korespondence
Kód: DH23P03OVV062 (projekt ve spolupráci s Ústavem dějin umění AVČR, Masarykovým ústavem a Archivem AVČR)
Řešitelka: Mgr Tonáš Hylmar
Stav: aktivní
Doba řešení: 2023–2027
Program: NAKI III
Kód: DH23P03OVV062 (projekt ve spolupráci s Ústavem dějin umění AVČR, Masarykovým ústavem a Archivem AVČR)
Řešitelka: Mgr Tonáš Hylmar
Stav: aktivní
Doba řešení: 2023–2027
Program: NAKI III
Klíčovou roli pro utváření společné kulturní identity má ochrana kulturního dědictví. V českých zemích existuje silná a bohatá tradice památkové péče jako institucionální činnosti i specializovaného oboru. Je proto s podivem, jak málo dosud víme o souvislostech, v nichž tato tradice vznikala, a osobnostech, které ji zejména v menších městech pomáhaly utvářet. Cílem projektu je zmapovat tyto málo známé souvislosti dějin české památkové péče. Zaměřuje se na vývoj vztahu zdejší společnosti k ochraně památek v 1. polovině 20. století z pohledu různých sociálních, profesních a zájmových skupin. Snaží se zdůraznit význam ochrany památek pro formování sdíleného kulturního vědomí a představit dnes již mnohdy zapomenuté aktéry, kteří této aktivitě dávali tvář. Projekt sleduje období 1900–1960, od založení Klubu Za starou Prahu po úmrtí historika umění Z. Wirtha. Zahrne tak několik zásadních dějinných zvratů, na jejichž pozadí lze zachytit důležité proměny i konstanty v přístupu k památkám. Jádrem výzkumu je rekonstrukce dobových aktérských sítí, jejíž osu tvoří působení Z. Wirtha, klíčového iniciátora, garanta a popularizátora oboru po celé sledované období. Projekt proto využije mimořádně cenný a bohatý fond Wirthovy soukromé korespondence s předními osobnostmi oboru. Projekt se opírá o interdisciplinární spolupráci historiků umění, historiků a archivářů. Efektivně využívá sdílený potenciál trojice zapojených institucí, které spravují klíčové archivní fondy k tématu výzkumu. Části dobové korespondence budou zpřístupněny formou veřejné databáze a edic, které doplní audiovizuální program k významu korespondence pro poznání moderních dějin. Hlavními výstupy, určenými pro odborníky i širokou veřejnost, jsou tři výstavy s doprovodnými kritickými katalogy a interaktivní mapa představující vybrané regionální osobnosti, instituce a památkové kauzy. Projekt v nich přiblíží nejen dějiny oboru, ale i význam ochrany památek pro identifikaci obyvatel se svou obcí, regionem či zemí
Technologie ošetření a identifikace
degradačních procesů keramických nálezů z hradčanských paláců – metody
restaurování a konzervování pórovité i slinuté keramiky a porcelánu
Kód: DG18P02OVV028
Řešitelka: Ing. Radka Šefců
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2018–2022
Program: NAKI II
Odkaz v CEP
Kód: DG18P02OVV028
Řešitelka: Ing. Radka Šefců
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2018–2022
Program: NAKI II
Odkaz v CEP
Cílem projektu je kombinace základního a aplikovaného výzkumu typově různorodé keramiky, na základě kterého dojde k vypracování metodiky technologie konzervátorsko-restaurátorského ošetření střepových hmot a povrchových úprav keramických nálezů. Hlavním tématem budou archeologické nálezy hradčanských paláců. Součástí projektu jsou i velice specifické průzkumy sochařských děl Národní galerie Praha. Dílčími cíli projektu jsou: charakterizace a identifikace historických střepových hmot (nestabilních, stabilních pórovitých i slinutých) a povrchových úprav keramiky (glazury atd.) pomocí přírodovědných analýz. Metodika průzkumu zkombinuje neinvazivní a mikro-destruktivní analytické metody a zohlední unikátnost děl; výzkum a identifikace procesů degradace keramiky včetně vybraných povrchových úprav pomocí řízeného stárnutí modelových vzorků: degradační prostředí bude simulováno dle výsledků analýz výplní jímek Salmovského paláce, výzkum se zaměří na působení organických látek na olovnaté glazury; inovované materiály pro restaurátorskou praxi: experimentální zkoušky vhodnosti užití restaurátorských materiálů (adheziv a výplní) projdou testováním na laboratorně připravených vzorcích, optimalizované materiály budou zaváděny do praxe; vývoj metodik a technologie aplikace adheziv a výplní, ověření jejich stability a reverzibility, poznatky se stanou korektivem při aplikaci restaurátorských postupů do praxe; konzervování a restaurování keramických nálezů hradčanských paláců; začlenění výsledků výzkumu: studium keramických hmot od archeologických nálezů až po unikátní sochařská díla umožní získané poznatky zobecnit a specifikovat jednotlivé metodické postupy, data budou implementována do výuky restaurátorů na VŠCHT. Pracoviště VŠCHT s ARUP a Národní galerie Praha mají v rámci České republiky jedinečné postavení svými zkušenostmi jak s archeologickými nálezy, tak s památkami velmi cenné výtvarné a umělecké hodnoty. Součástí projektu bude výstava formátu Dílo sezony v Národní galerii Praha.
Mobilní zařízení pro zobrazování a analýzu vrstevnaté malby a polychromie děl starého umění
Kód: DG18P02OVV006
Řešitelka: Mgr. Štěpánka Chlumská
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2018–2022
Program: NAKI II
Odkaz v CEP
Kód: DG18P02OVV006
Řešitelka: Mgr. Štěpánka Chlumská
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2018–2022
Program: NAKI II
Odkaz v CEP
Cílem projektu je vytvoření mobilního skenovacího zařízení pro nedestruktivní analýzu vrchních vrstev děl starého umění. Pro získání příslušných dat bude použito především pokročilé zobrazování pomocí zpětně rozptýlených RTG fotonů. To umožní trojrozměrnou rekonstrukci vrchních vrstev v mikrometrickém měřítku. Využití velmi rychlých spektroskopických detektorů přinese informace o materiálovém složení vrchních vrstev zkoumaných děl. Jako komplementární metoda bude použito skenování v oblastech viditelného a infračerveného spektra s adaptivní hustotou. Zároveň vznikne laboratorní zařízení kombinující metodu 3D RTG mikro-profilometrie a RTG počítačovou tomografii se dvěma spektry RTG záření (tzv. DECT, dostupné na pracovišti Centrum Excelence Telč). Zobrazování pomocí zpětně rozptýlených fotonů a počítačová tomografie (CT) jsou svou fyzikální podstatou komplementární. U soch budou pomocí laboratorní CT získána podrobná data o vnitřní struktuře dřevní hmoty (konstrukce, poškození) a v indikovaných případech i vstupní data pro dendrochronologii. Míra rozlišení překračuje hranice detekce nyní standardně používaných metod (zvl. medicínské CT, RTG). Při průzkumu polychromie a vrstevnaté malby budou neinvazivně získána data o 3D hloubkovém profilu povrchové vrstvy ve smyslu jejich struktury i materiálového složení – východisko pro identifikaci historických materiálů a autorské techniky. Zásadní předností uvažované metody je možnost celoplošného zobrazení jednotlivých vrstev zkoumaného objektu („celoplošná stratigrafie“); ta se doposud experimentálně využívá pouze na úzce specializovaných zahraničních pracovištích. Přístroje a software budou vyvinuty na základě komplexní nedestruktivní analýzy výběrové skupiny sbírkových předmětů (fond Sbírky starého umění Národní galerie Praha). Nedílnou součástí projektu je popularizace výsledků ve spolupráci s Národní galerií Praha.
Historické technologie a moderní metody průzkumu. Interpretační možnosti specializovaných metod průzkumu děl středověkého umění s využitím inovativních technologií
Kód: DF13P01OVV010
Řešitel: prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2017
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Kód: DF13P01OVV010
Řešitel: prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2013–2017
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Projekt vyšel z nutnosti nového zhodnocení fondu děl středověku a rané renesance bohemikální provenience ze sbírek Národní galerie Praha v návaznosti na studium historických technologií. Reagoval na aktuální potřeby oboru, který se prudce rozvíjí díky novým možnostem analytických a zobrazovacích metod. Vhodně zvolené metody průzkumu přinášejí konkrétní poznatky o stavu, technice a autorských i dílenských specifikách děl. V tomto ohledu má fond Národní galerie Praha v rámci České republiky jedinečné postavení. Míra poznání materiálového stavu jednotlivých částí fondu se však výrazně lišila. Překlenutí této nerovnováhy bylo jedním z cílů projektu. Východiskem pro analýzu se staly datačně, autorsky či lokálně soudržné celky, u nichž lze získané poznatky zobecnit. Vyhodnocením získaných dat komplementárními zobrazovacími a analytickými metodami byly shromážděny poznatky o aktuálním stavu děl. Zároveň došlo ke shromáždění ojedinělého souboru komplexních dat výsledků materiálového průzkumu středověkého umění. Národní galerie Praha disponuje rozsáhlým archivem, který umožňuje poznatky získané současnými metodami (RTG fluorescence, RMS, FTIR) provázat se staršími daty. Projekt vytvořil dlouhodobě využitelné faktografické a metodologické podklady pro návazný výzkum v dané oblasti. Je využíván v praxi i pro studium historických technologií a pro uměleckohistorické zhodnocení spravovaného fondu. Probíhala též významná spolupráce s ČVUT v oblasti nedestruktivní metody RFA. Byl sestaven funkční vzorek aparatury pro analýzu metodou RFA, který nabídl širší spektrum výsledků (3D skenování prvkové analýzy) než dostupné komerční přístroje. Umožnil šetrně shromáždit data, dříve získávaná odběrem vzorků. Spolupráce obou institucí zajistila ověření účinnosti nové aparatury (komplementárně k MRS). Složení řešitelského týmu vytvořilo předpoklady pro mezioborovou prezentaci výstupů, včetně zapojení výsledků do vysokoškolské výuky a mezinárodní spolupráce. Výstupy projektu se staly mezi jiným série výstav, odborné publikace a články, metodika, památkový postup a další.
Umělecká výměna v regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí
Kód: DF12P01OVV046
Řešitel: Ing. Petr Macek
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2012–2015
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Kód: DF12P01OVV046
Řešitel: Ing. Petr Macek
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2012–2015
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Projekt si vytkl za cíl systematickou identifikaci, zpracování, záchranu a prezentaci děl výtvarného umění, architektury a uměleckého řemesla období gotiky v česko-saském uměleckém regionu Krušnohoří. Byly vypracovány metodiky identifikace a dokumentace středověkých památek všech uměleckých druhů. Díla zachránil restaurátorský zásah. Kompletní dokumentaci a odborné zpracování pomocí uměleckohistorických metod doprovodil cílený historický a archivní výzkum. Přínos interdisciplinárního výzkumu spočíval zejména v komplexní výpovědi založené na různorodých pramenech. Rekonstrukce kulturního kontextu umění gotiky a přechodové fáze mezi gotikou a renesancí v dostupné úplnosti a rozmanitosti pak umožnila zpřístupnění jeho hodnot široké veřejnosti (formou výstavy a katalogu) a vedla k účinnějšímu uplatňování kulturního dědictví jako prostředku identifikace obyvatel s regionem i jako prostředku změny vnějšího obrazu regionu. Vznikly podmínky pro aktivní participaci studentů na výzkumu a metodika zveřejňování výsledků byla začleněna do výukových programů na FF UK a FF UJEP.
Kultura a umění benediktinského řádu ve střední Evropě 800–1300
Kód: DF11P01OVV007
Řešitel: prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2011–2015
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Kód: DF11P01OVV007
Řešitel: prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Stav: ukončeno
Doba řešení: 2011–2015
Program: NAKI
Odkaz v CEP
Benediktinský řád sehrál klíčovou roli při začleňování nově vznikajících středoevropských států (Velká Morava, státy Přemyslovců, Piastovců a Arpádovců) do západokřesťanského civilizačního okruhu. Tento kulturní a historický přínos benediktinů nebyl ve středoevropské historiografii komplexněji analyzován a prezentován. Projekt tedy shromáždil výsledky dlouholetého základního výzkumu, doplnil je, vyhodnotil a dále zpřístupnil široké odborné i laické veřejnosti formou mezinárodní výstavy, webových aplikací, databáze, specializovaných map a českých i cizojazyčných tištěných výstupů. Byl koncipován jako interdisciplinární a mezinárodní vědecká kooperace využívající poznatky základního výzkumu všech relevantních historických a přírodovědných oborů. Odbornou úroveň takto široce pojatého výzkumu a jeho následného aplikovaného využití zajistila spolupráce tří předních specializovaných pracovišť v České republice. Záruku vyváženého pohledu na místo benediktinů při integraci českých zemí a střední Evropy do prostředí latinského křesťanství poskytla plánovaná spolupráce s dalšími středoevropskými institucemi zaměřenými na historiografii, dějiny umění, archeologii, lingvistiku, kodikologii, na oblast památkové péče a na další relevantní humanitní a přírodovědné obory. Projekt přispěl k poznání a uchování mimořádně významného a dosud nedostatečně poznaného segmentu nemovitého i movitého národního kulturního dědictví. Jeho výsledky nabídly široké možnosti aplikací, například v cestovním ruchu s akcentem na rozvoj regionální ekonomiky, a v neposlední řadě v oblasti edukace. Zaměřil se na problematiku počátků české národní identity a státnosti, lze však právem uvést, že jeho výstupy našly i širokou mezinárodní odezvu.