Sbírka grafiky a kresby tento rok představí celkem 13 komorních výstav, které budou probíhat v Grafických kabinetech ve Veletržním a Schwarzenberském paláci.
Již nyní můžete navštívit dva nové grafické kabinety ve 4. patře Veletržního paláce. Smrtelné hříchy Jamese Ensora prezentují dílo belgického malíře Jamese Ensora (1860–1949), který se díky odmítání konvencí, využívání estetiky ošklivosti, zjednodušené barevností a provokativnosti námětů stal přímým předchůdcem expresionismu a moderního umění vůbec. Výstava uvádí cyklus leptů, vydaných v roce 1904, ve kterých James Ensor vyobrazil klasické téma sedmi hlavních hříchů, s jemu vlastní originalitou, popírající tradiční způsoby vyobrazování tohoto námětu.
Druhý grafický kabinet, Živly Mikoláše Alše, představuje výjimečnou realizaci v rámci Alšova kresebného díla. Cyklus Živly vznikl v roce 1881 a odráží v sobě jak Alšovu zkušenost s prací na kartonech pro foyer Národního divadla, tak především jeho osobní zálibu v indiánské tematice. Jedinečný styl a invenčnost, s níž Aleš variuje zažité ikonografické motivy, ve spojení s technickou bravurou v podání těchto uhlových kreseb je řadí k mistrovským dílům Sbírky grafiky a kresby NGP.
Obě výstavy lze zhlédnout do 15/5 2022.
Grafický kabinet ve Schwarzenberském paláci otevírá 22. února výstavu Miracula mundi. Divy starověkého světa v grafice 16. a 17. století, představující legendární divy světa, nejpozoruhodnější stavby a sochařská díla starověku, které budily obdiv a podněcovaly fantazii již od dob antiky. Počet a sestava „divů“ se během dob měnily. Klasický výčet sedmi divů starověkého světa zahrnuje: pyramidy v Gíze, zahrady Semiramidiny v Babylóně, Artemidin chrám v Efezu, sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnássu, rhódský kolos a maják na ostrově Faru. S výjimkou pyramid tato stavitelská a umělecká díla zanikla a jejich vyobrazení do značné míry vycházela z imaginace umělců. Povědomí o obdivuhodných dávných stavbách přežilo středověk a idea divů světa byla probuzena v kultuře humanismu.
Pro výtvarné umění toto téma znovuobjevil nizozemský malíř Maarten van Heemskerck, který ve spolupráci s rytcem Philipsem Gallem připravil grafický cyklus Osm divů světa (1572). Na počátku 17. století vyšly další dvě grafické série; na Van Heemskercka úzce navazující cyklus podle Maartena de Vos (1614) a série Antonia Tempesty (1608). Právě výběr z těchto tří grafických cyklů je jádrem komorní výstavy, která je navíc obohacena o díla zapůjčená ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Výstava potrvá do 22/5 2022.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
Již nyní můžete navštívit dva nové grafické kabinety ve 4. patře Veletržního paláce. Smrtelné hříchy Jamese Ensora prezentují dílo belgického malíře Jamese Ensora (1860–1949), který se díky odmítání konvencí, využívání estetiky ošklivosti, zjednodušené barevností a provokativnosti námětů stal přímým předchůdcem expresionismu a moderního umění vůbec. Výstava uvádí cyklus leptů, vydaných v roce 1904, ve kterých James Ensor vyobrazil klasické téma sedmi hlavních hříchů, s jemu vlastní originalitou, popírající tradiční způsoby vyobrazování tohoto námětu.
Druhý grafický kabinet, Živly Mikoláše Alše, představuje výjimečnou realizaci v rámci Alšova kresebného díla. Cyklus Živly vznikl v roce 1881 a odráží v sobě jak Alšovu zkušenost s prací na kartonech pro foyer Národního divadla, tak především jeho osobní zálibu v indiánské tematice. Jedinečný styl a invenčnost, s níž Aleš variuje zažité ikonografické motivy, ve spojení s technickou bravurou v podání těchto uhlových kreseb je řadí k mistrovským dílům Sbírky grafiky a kresby NGP.
Obě výstavy lze zhlédnout do 15/5 2022.
Grafický kabinet ve Schwarzenberském paláci otevírá 22. února výstavu Miracula mundi. Divy starověkého světa v grafice 16. a 17. století, představující legendární divy světa, nejpozoruhodnější stavby a sochařská díla starověku, které budily obdiv a podněcovaly fantazii již od dob antiky. Počet a sestava „divů“ se během dob měnily. Klasický výčet sedmi divů starověkého světa zahrnuje: pyramidy v Gíze, zahrady Semiramidiny v Babylóně, Artemidin chrám v Efezu, sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnássu, rhódský kolos a maják na ostrově Faru. S výjimkou pyramid tato stavitelská a umělecká díla zanikla a jejich vyobrazení do značné míry vycházela z imaginace umělců. Povědomí o obdivuhodných dávných stavbách přežilo středověk a idea divů světa byla probuzena v kultuře humanismu.
Pro výtvarné umění toto téma znovuobjevil nizozemský malíř Maarten van Heemskerck, který ve spolupráci s rytcem Philipsem Gallem připravil grafický cyklus Osm divů světa (1572). Na počátku 17. století vyšly další dvě grafické série; na Van Heemskercka úzce navazující cyklus podle Maartena de Vos (1614) a série Antonia Tempesty (1608). Právě výběr z těchto tří grafických cyklů je jádrem komorní výstavy, která je navíc obohacena o díla zapůjčená ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Výstava potrvá do 22/5 2022.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
