Reakce na nepřesné informace na Artalk

K petici umělců, která se týkala AVU, Ceny Jindřicha Chalupeckého a NGP jsme se již vyjádřili jinde v médiích a mimo jiné i na našem webu. Tedy už není nutné to dále komentovat i na tomto místě.

Komentář se věnuje faktu, že z funkce byl generální ředitelkou NGP odvolán vedoucí Odboru vědy a výzkumu. Statutární zástupce, plně zodpovědný za instituci, má právo vybrat si vedoucí zaměstnance, které do jejich funkcí jmenuje. Není to ani nezákonné ani „bezprecedentní“, jak se uvádí v komentáři. I zde opakujeme, že odborná způsobilost kolegy nebyla zpochybněna. Vedoucí odboru byl ze své funkce odvolán v souladu se zákoníkem práce bez uvedení důvodu. Pro zajištění chodu Odboru vědy a výzkumu byl dočasně pověřen jejím řízením současný vedoucí Edičního oddělení. S Martinem Musílkem nyní jednáme o uzavření dohody o jeho zapojení do projektu, který byl podán v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský a na němž se podílí i další instituce, zmíněné v komentáři. Pro úplnost ještě dodáváme, že tuto grantovou žádost vypracovávala řada dalších vysoce kvalifikovaných odborníků z NGP a našich spolupracovníků, nejen zmiňovaný kolega.

Autor textu se dále věnuje rezignaci odborníků, kteří zasedali v poradních orgánech NGP (Vědecké radě, „Akviziční komisi“, redakční radě Bulletinu NGP a redakční radě periodika Ars linearis) a odstoupili v reakci na odvolání vedoucího z funkce. Podle článku se kromě nich proti odvolání zmíněného kolegy ozvali i lidé uvnitř NGP, včetně ředitelek sbírek. Tady lze jen dodat, že toto jednání ukazuje na otevřenou komunikaci uvnitř NGP – není nutné se obávat vyjádřit svůj názor, i když není v souladu s názorem generální ředitelky.

Jak jsme  již uváděli, rezignaci členů poradních orgánů NGP, jichž si vážíme, samozřejmě nebereme na lehkou váhu. Všichni dostali od Alicje Knast odpověď nejprve na společný rezignační dopis, nyní generální ředitelka komunikuje s každým z těchto odborníků individuálně. Všichni signatáři prozatím odmítli návrh setkat se jednotlivě či na skupinové schůzce.

Odstoupení odborníků z poradních orgánů NGP urgentně řešíme a velmi nám záleží na tom, abychom věci dali brzy do pořádku. Činnost NGP však každopádně paralyzována není, jak se v článku naznačuje. Vědecká rada může i po rezignaci jedné členky pokračovat bez problémů v práci. V Edičním oddělení práce pokračují a NGP postupně osloví odborníky v této oblasti za účelem externí spolupráce. I dále se připravují výstavy, doprovodné a vzdělávací programy, vede se účetnictví, běží správa budov atd. Národní galerie Praha má přes dvě stovky zaměstnanců a všichni dál pokračují ve své práci.

V rezignačním dopise členů odborných rad byla zmíněna také informace o tom, že studující z uměnovědných oborů stále nemají volný vstup do expozic NGP. Zde je nutné také doplnit další informace, veřejnosti asi ne tolik známé. V minulosti opravdu bylo poskytováno velké množství volných vstupů, ale proběhnuvší kontrola NKÚ za období 2018–2020 dospěla právě v této oblasti k závěru, že NGP neoprávněně snižovala touto cestou své výnosy, a tím špatně hospodařila se svěřenými prostředky. Ke stejnému závěru dospěly kontroly NKÚ i v jiných organizacích a do hledání optimálního řešení je zapojeno i Ministerstvo kultury. Za této situace je zcela pochopitelné, že generální ředitelka začala poskytování volných vstupů více monitorovat a přijala opatření k jejich omezení. Pokud by nereagovala a ignorovala nálezy NKÚ, neplnila by svou funkci statutárního orgánu.

Protože ale v NGP vnímáme potřebu věnovat se této problematice komplexněji, usilovala generální ředitelka již od září 2023 o její projednání s rektorkou Univerzity Karlovy. Cílem bylo domluvit podmínky pro poskytování těchto vstupů tak, aby se jednalo o oboustranně prospěšnou spolupráci. Činila tak především s vědomím kritiky a výtek, které NGP ve věci bezplatného vstupného opakovaně čelí jak ze strany zřizovatele, tak NKÚ a dalších finančních kontrol (viz výše). První jednání s UK bylo domluveno již na 4. 10. 2023, z časových důvodů paní rektorky se uskutečnilo až 30. 11. 2023. Univerzitu jsme již v říjnu informovali, že se na věci pracuje. Proces byl přerušen tragickými událostmi na FF UK na přelomu roku a trvalo, než byla možnost v něm pokračovat. 27. 2. 2024 se Alicja Knast s rektorkou UK Milenou Králíčkovou sešla a bylo potvrzeno, že Univerzita Karlova připraví návrh memoranda o spolupráci, jež bude základem pro výše uvedené benefity. Tento návrh obdržela NGP od UK 6. 5. 2024 a v polovině května jej připomínkovala, v srpnu dojde k podpisu memoranda o spolupráci. Věříme, že to bude vzorem pro nastavení spolupráce s ostatními univerzitami.

Podle autora textu Jana Dienstbiera také generální ředitelka selhává v udržování personální stability instituce. Motivace kvalifikovaných zaměstnanců ve státní instituci, kde je průměrný plat o 20 % nižší než je průměrný plat v Praze, benefity jsou pouze ve formě stravenek a roční bonusy jsou naprosto nenárokové, je určitě velké téma. Důležité je ale také zmínit, že běžná fluktuace zaměstnanců se v České republice pohybuje kolem 15 %. Pro srovnání, například v roce 2018 byla fluktuace zaměstnanců NGP na 20,4 %, v roce 2019 se zvýšila na 33,1 %. V loňském roce byla ale na čísle 17,2 % a teď v prvním pololetí roku 2024 dosáhla fluktuace zaměstnanců NGP 9,5 %, což naznačuje pouze další stabilizaci.

Autor článku dále píše, že se „generální ředitelka se už nemůže vymlouvat ani na špatnou situaci zděděnou po předchůdcích“. Rádi bychom uvedli, že nikdo se na nic nevymlouvá. Ale pro pochopení rámce je zde nutné doplnit některá fakta. Právě v posledním roce se generální ředitelka Alicja Knast musí vypořádávat s přímými následky kontroly NKÚ. Jeho nálezy totiž přebral Finanční úřad a ÚOHS a tyto úřady skutečnosti v řadě opakovaných kontrol znovu prověřují a navíc udělují pokuty. K dnešnímu dni už byly vyměřeny pokuty a penále za pochybení v letech 2018–2020 (tedy před dobou, než byla A. Knast jmenována do funkce) ve výši 1,8 mil. Kč a všechny zahájené kontroly ještě nejsou ukončeny. Tyto sankce pochopitelně odčerpávají již tak nedostatečné finanční zdroje NGP. Pokud nechce současná generální ředitelka svým budoucím následovníkům zanechat podobné dědictví, které výrazně ovlivní jejich budoucí rozpočty, musí již nyní přijímat opatření, která takové dopady minimalizují.

Ke zmíněné představě o „pozdvihnutí galerie k novým výšinám“ a „moderní výstavní instituci evropského střihu“ jen doplníme: ano, NGP může mít „evropský střih“, až jí někdo zajistí „evropské“ výstavní prostory a k nim odpovídající „evropské“ zdroje finanční i personální. Zbytek posledního odstavce zmíněného článku už jsou domněnky, strašení a pomluvy, pronášené bez hlubší znalosti věcí.

Komentář se věnoval i naší programové a výstavní činnosti. Zde bychom doplnili, že letos jsme jen během jara otevřeli uměleckou instalaci Evy Koťátkové na bienále umění v Benátkách, mezinárodní skupinovou výstavu Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji, výstavu Filomeny Borecké (obojí ve Veletržním paláci) a začátkem dubna byla v estonském Tartu zahájena výstava Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy, na níž jsme se v zásadní míře podíleli. Tentýž měsíc jsme představili výstavu Na led! Hokej a bruslení v obrazech, která je v paláci Kinských a koncem května rozsáhlou přehlídku Od Michelangela po Callota. Umění grafiky manýrismu ve Valdštejnské jízdárně.  Ve Velké dvoraně Veletržního paláce několik měsíců hostíme Bienále ve věci umění, připravené iniciativou tranzit.cz. Na podzim pak budeme zahajovat fotografickou výstavu Libuše Jarcovjákové a přehlídku École do Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž.

Tvorba programu Národní galerie Praha – tedy to, které výstavy budeme realizovat a proč – je založena na přísném a transparentním procesu rozhodování. V NGP máme Kurátorské fórum (kde může svůj nápad či projekt představit a nechat podrobit kritice jakýkoliv kurátor z naší instituce) a Dramaturgickou radu, složenou z ředitelů sbírek a dalších kolegů, kteří se podílejí na zásadních činnostech NGP. Zvažujeme, jak je dané téma adekvátní vůči naší Koncepci rozvoje, jaký bude mít dopad (promýšlíme mnohem více, než jen návštěvnost) a také zvažujeme zdroje (lidské a finanční). A Výstavní rada nakonec dá doporučení výstavu realizovat (odeslat do výroby), a to ve chvíli, kdy dohromady a bez velkých rizik dávají smysl  téma, rozsah, finance a logistika. Dodejme ještě, že všechny výstavy jsou připravovány v součinnosti s našimi klíčovými partnery – Ministerstvem kultury a Garanční radou NGP.

A je také třeba říci, že zmiňované krátkodobé výstavy jsou jen částí naší činnosti a  tím, co je pro veřejnost asi nejvíce viditelné a známé. Mnohem méně už se ale ví o velkém množství práce, která zahrnuje sedm hlavních stálých expozic NGP, péči o umělecké sbírky (restaurátorství, zápůjčky, dokumentaci, digitalizaci…), vzdělávání a programy pro veřejnost, investiční a další hospodářskou činnost, vědeckou činnost atd. Všechny tyto činnosti vycházejí z poslání NGP, které je definováno naším statutem – podle něj je úkolem NGP především shromažďovat, ochraňovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat sbírky.

Uveďme i čísla: v loňském roce naše expozice a výstavy navštívilo více než 430 000 lidí, což je o 15 %  více než v roce 2022. Máme také již téměř pět tisíc členů našeho Klubu přátel. Během roku 2023 v něm přibyla více než tisícovka nových členů, toho si moc vážíme (v roce 2022 přibyl podobný počet podporovatelů). Radost nám dělá i fakt, že naše vzdělávací a veřejné programy navštívilo vloni skoro 46 000 dětí a dospělých. V roce 2022 to bylo 1725 programů pro 37 627 účastníků (školní skupiny, dospělí, děti, dospělí se speciálními potřebami).

Autor komentáře se také pouští do hodnocení silných a slabých stránek generální ředitelky Knast, se kterou se ani osobně nezná. A to např. v souvislosti s rekonstrukcí Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách. Jakákoliv jiná státní instituce, která kompletně rekonstruuje nemovitosti spoluvlastněné s jiným státem v zahraničí v rámci státních dotací, by měla pravděpodobně velmi podobné časové harmonogramy prací. Skutečnost, že se NGP mohla prezentovat na Bienále 2024 v dočasně upraveném vlastním pavilonu považujeme za úspěch. Oprava pavilonu nezvedla náklady na celý projekt nad rámec jiných velkých výstav.

Rekonstrukce pavilonu je za daných okolností (spoluvlastnění dvěma státy a umístění nemovitosti na cizím území) poměrně složitá věc. Ale především v posledních dvou a půl letech probíhá velmi aktivně (máme zpracovanou podrobnou časovou osu přípravy projektu rekonstrukce pavilonu a můžeme ji v případě zájmu poskytnout). V současnosti máme pro rekonstrukci všechna potřebná povolení, takže jakmile probíhající bienále v listopadu skončí, zahájí se celková oprava budovy. Rekonstrukce bude dokončena do začátku roku 2026, kdy se připomene sté výročí otevření Československého pavilonu.

Jana Holcová, tisková mluvčí Národní galerie Praha