Představujeme sezonu 2024

V březnu se ve Veletržním paláci představí skupinová výstava ​​Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji. Ta vychází z unikátní sbírky Musea současného umění ve Skopji, reflektuje pomoc poskytnutou městu po zemětřesení v roce 1963 a přináší pohled na dějiny poválečného moderního umění. Výstava zároveň podněcuje k přemýšlení o historických a současných podobách solidarity a o roli umění v době poznamenané konfliktem, zmarem a nejistotou, ale také soudržností, obnovou a vírou v budoucnost, což rezonuje s aktuálními světovými i domácími událostmi. Výstavu realizuje NGP ve spolupráci s Muzeem současného umění ve Skopji a Kunsthalle Vídeň. 

​​V dubnu bude​ veřejnosti znovu zpřístupněn palác Kinských s výstavou Na led! Hokej a bruslení ve výtvarném umění.  Představí historii bruslení 17. a 18. století v Holandsku a jeho postupný přesun i do​ české krajiny​, kde se stalo nedílnou součástí života v zimě. Mapuje také vývoj hokeje a jeho význam jako součásti národní identity, přičemž prezentuje díla z různých sbírek a aktuální tvorbu inspirovanou tímto sportem. K vidění bude zhruba 100 výtvarných prací napříč médii, jak malby starých mistrů jako Pieter Brueghel II., tak nejvýraznějších reprezentantů českého umění 19. století – Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Purkyně či Antonína Barvitia. Vedle klasických zpracování tématu v malbě i kresbě se prezentují i experimentální výtvarné přístupy Jiřího Koláře, Vojtěcha Tittelbacha či Theodora Rotrekla. Devadesátá léta otevřela nové možnosti, které se v umění s hokejovou tematikou projevily zejména kritickým až ironizujícím nadhledem, jak je vidět v dílech Krištofa Kintery, Jiřího Surůvky či Ondřeje Kohouta. Výstavu uzavírají nové práce devíti současných umělců, kteří je vytvořili při příležitosti letošního hokejového mistroství. Patří mezi ně Jakub Špaňhel, Alena Kotzmannová, Jan Vytiska, Paulina Skavová či Karel Štědrý. Generálním partnerem výstavy, jež vzniká ve spolupráci s agenturou Sport in Art, je Komerční banka. 

Na nejprestižnější ​světové ​přehlídce umění, Benátském bienále umění, se Česká republika ​letos ​prezentuje projektem ​„Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí“​ umělkyně Evy Koťátkové. Tato instalace, vybraná odbornou porotou z 20 přihlášených návrhů pro její aktuálnost a schopnost rezonovat v globálním kontextu, zkoumá československou historii z ekologických a dekoloniálních perspektiv. Po dlouhé době se opět dohromady představí Česká a Slovenská republika, NGP zde spolupracuje se Slovenskou národní galerií. Přehlídka potrvá od 20. dubna do 24. listopadu 2024. Česká část výstavy byla podpořena z Národního plánu obnovy.  

V půlce května se ve Valdštejnské jízdárně otevře výstava Od Michelangela po Callota. Umění grafiky manýrismu. Ta prezentuje manýrismus jako umělecký styl, jehož rafinovaná elegance, fantazie a symbolika vynikají právě v grafickém umění. Expozice mapuje vývoj manýristické grafiky, její experimenty a propojení s ostatními formami umění. Návštěvníci uvidí více než dvě stovky  exponátů včetně kresby Michelangela Buonarrotiho. Grafické práce představí mistři ryteckého umění – Parmigianino, Schiavone, Cornelis Cort, Hendrick Goltzius, Aegidius Sadeler, Jacques Bellange, Jacques Callot a mnozí další. Výjimečná spolupráce s Musée du Louvre obsahuje zápůjčku unikátních děl, včetně Michelangelovy kresby, jež u nás zatím nebyla veřejně vystavena.  

Listopad bude ve Valdštejnské jízdárně patřit výstavě École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná pařížská škola. Představí jména jako Georges Kars, Othon Coubine a François Maurice Eberl, kteří zaznamenali úspěch na pařížské umělecké scéně. Nabídne dosud neznámá díla a práce jiných světoznámých umělců včetně Modiglianiho a Soutina. Reflektuje charakteristická témata pařížské školy spojená s životem v této meziválečné metropoli a časově se vymezuje vznikem Československa a koncem první republiky. 

Jaro roku 2025 by mělo patřit sbírkové expozici Umění Asie: napříč prostorem a časem, která se návštěvníkům otevře v Salmovském paláci. Přinese instalace umění z Asie a islámského světa s důrazem na kulturní vztahy s Evropou. Zaměří se na nový přístup ve vnímání asijského umění, odhalí historii jeho sběratelství v českých zemích a téma dekolonizace ve středoevropském prostoru. Multikulturní perspektiva a mezioborová prezentace ​umožní​ návštěvníkům pohlédnout na umění bez eurocentrického pohledu a zapojit se do interaktivních prvků, slibujících multisenzorický zážitek. Expozice otevírá dialog mezi starší a moderní uměleckou tradicí a propojení výtvarného umění napříč různými obory. 

V rámci projektu Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy NGP také  představí český surrealismus v Estonsku. Letos si připomínáme sté výročí vydání Prvního manifestu surrealismu. Praha, kam se výstava přesune v rozšířené podobě v roce 2026, byla hned po Paříži druhým významným centrem tohoto směru. Český surrealismus bude prezentován od jeho založení až po sametovou revoluci, vystavena budou díla Toyen, Štýrského, Makovského, Istlera, Medka, Medkové, Švankmajera a dalších umělců.  

Další výstavní projekt představí Filomena Borecká: Dech tichých myšlenek. Česká umělkyně žijící v Paříži, se dlouhodobě věnuje zkoumání dechu a jeho sdílení. Vyjadřuje se zejména prostřednictvím kresby, která jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku. Své kresby nechává ožívat na zdech galerií, kde jejich linie organicky prorůstají výstavním prostorem. Pro Národní galerii umělkyně vytvoří dílo in situ, velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující „vnitřní krajinu“ nesenou dechem. Umožní tak divákům ocitnout se přímo uprostřed aktu stvoření.

Filomena Borecká s oblibou překračuje hranice výtvarné tvorby a pracuje s akustikou. Pozoruhodný je její multimediální projekt Banky dechu – Phrenos (2011). Tento prostupný zvukový objekt z recyklovaného plátna létajícího balónu počítá s účastí návštěvníků galerie. Autorka poukazuje na vzájemnou propojenost bytostí skrze dech. „Nádech a výdech nemají individuální hranice a jsou neustále sdíleny s okolím,“ upřesňuje umělkyně, která ve svém díle zkoumá motivy pospolitosti a vzájemnosti.

Kromě výstavních projektů se bude NGP věnovat i řadě dalších zásadních činností: vědecké a ediční práci, digitalizaci sbírek a rozvoji investičních projektů. Ze strategických investic jde především o Centrum péče o sbírky v Jinonicích, budoucí nový depozitář NGP. V tomto roce je cílem získat stavební povolení a připravovat dokumentaci pro provedení stavby a výběr zhotovitele. Zahájení stavby depozitáře se předpokládá  v roce 2026. Letos také proběhne projektová příprava na 1. etapu rekonstrukce výstavních prostor paláce Kinských. K plánovaným investicím patří modernizace chladicího systému a osvětlení Veletržního paláce. Pro  bienále umění byl dočasně upraven a zastřešen česko-slovenský pavilon v Benátkách, jehož rekonstrukce bude pokračovat do začátku roku 2026.