Národní galerie Praha ve
spolupráci s Centre Pompidou a
jím pořádaným Move festivalem otevírá 10.
června ve Veletržním paláci u
příležitosti francouzského a českého předsednictví v Radě EU výstavu Intimita jako vzdor. Ta představí práce
mezinárodních umělkyň a umělců, kteří galerii zaplní díly s uměleckým
využitím vlastní intimity, a to už 9. června, kdy se uskuteční otevřená
vernisáž. V rámci předsednictví bude Národní galerie dále reprezentovat
Českou republiku projekty Květinová unie
v sídle Rady EU od července a Milena
Dopitová: Even Odd od srpna
v Bozar v Bruselu.
MOVE: INTIMITA JAKO VZDOR
Move festival, který od roku 2017 pořádá pařížské Centre Pompidou, se vůbec poprvé představí divákům v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku je intimita a její politický potenciál.
Současné umění se snaží pracovat se stále přehlíženým a podceňovaným prostorem intimity. Vychází z historických přístupů a pokračuje ve zkoumání toho, jak může být odhalení vlastní intimity postojem vzdoru. Ve 21. století se tak děje v kontextu s narůstající narcistní exhibicí vlastního soukromí na sociálních sítích, jež bývá označováno jako extimita. To, co mělo zůstat uvnitř a skryté, je nyní volně přístupné a vystavované. Lidé si nejsou vědomi rizik sledování státním aparátem či obchodování s daty soukromými společnostmi. Umělci pracují se sděleními, u kterých je záměrně nejasná hranice mezi vynuceným či nevědomým odhalením, exhibicionismem nebo politickou proklamací, a zkoumají tak možnosti využívání intimity jako aktu rezistence vůči různým způsobům útlaku.
V souvislosti s pandemií, která tak dramaticky dolehla na svět v roce 2020, si můžeme obdobné otázky klást ještě z nového úhlu pohledu. Omezení pohybu a nucená domácí izolace nově propojily osobní a profesní sféru, a současně drasticky omezily lidské kontakty. Následná tíseň odhalila, nakolik je potřeba osobního kontaktu v lidském životě naléhavá.
Výstava MOVE: Intimita jako vzdor uvede práce 8 mezinárodních umělkyň a umělců. Julie Béna, Julien Creuzet a Mélanie Matranga představí tři nová sochařská díla vytvořená speciálně pro Velkou dvoranu Veletržního paláce. Monumentální prostor zaplní křehkými instalacemi, v nichž se propojuje kresba na podlaze a v prostoru, velkoformátová textilní plátna a sochy na pomezí umění a mobiliáře. Každý ze zastoupených umělců zároveň představí alespoň jeden film nebo video pracující s tématem intimity. Práce Marijke De Roover, Roryho Pilgrima, Hannah Quinlan, Rosie Hastings a Mony Varichon vybízejí k úvahám nad veřejnou prezentací sebe sama, péči o druhé a zásadní potřebu se sdružovat. Specifickou imateriální architekturu výstavy připravil umělec Tomáš Džadoň.
Výstava MOVE: Intimita jako vzdor bude probíhat ve Veletržním paláci od 10. června do 9. října 2022. Otevřená vernisáž ji zahájí 9. června od 19 h. Recipročně budou čeští umělci hostovat na podzim v Paříži. Kurátorkou a autorkou koncepce je Caroline Ferreira z Centre Georges Pompidou. Za Národní galerii na výstavě spolupracoval Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění. „Jsem rád, že jsme s tak prestižní institucí, jako je Centre Pompidou, navázali spolupráci, a to nejen ve smyslu importu projektů do Národní galerie, ale i toho, že se v říjnu v Paříži představí sedm umělců českých,“ doplňuje Novotný, který bude po pražské výstavě spolukurátorovat letošní vydání festivalu Move v Centre Pompidou. Výstava a program živých performancí zde proběhne od 6. do 23. října 2022.
Mezinárodním projektem ve spolupráci s Centre Pompidou zahajuje Národní galerie Praha výstavy, které připravuje v rámci předsednictví České republiky v Radě EU. Trojici doplňuje Květinová unie a Milena Dopitová: Even Odd.
„Letošní rok je v oblasti mezinárodní spolupráce velmi dynamický. Významná je s tím související prezentace českého umění v zahraničí, obzvlášť toho současného. Jsem ráda, že opět můžeme poukázat na to, jak umění smývá hranice, respektive žádné ani nepotřebuje. Jazyk umění je univerzální,“ říká generální ředitelka NGP Alicja Knast.
KVĚTINOVÁ UNIE
Výstavní projekt Květinová unie (12. 7. – 31. 12. 2022), realizovaný skupinou devíti mladých českých umělců, textilních designerů a grafiků – Jana Brože, Jakuba Chomy, Babory Fastrové a Johany Pošové, Jakuba Jansy, Valentýny Janů, Martina Kohouta a kolektivu Overall Office. Pod kurátorským vedením Michala Novotného bude probíhat ve dvou budovách Rady EU – Justus Lipsius a Europa Building. Projekt, který je realizován za podpory Úřadu vlády ČR jako oficiální kulturní prezentace českého předsednictví, je zamýšlen jako kampaň unijních a tradičních českých hodnot. Výtvarně a s humorem zdůrazňuje euro-pozitivní a ekologické aspekty našeho předsednictví. Akcentuje potřebu dialogu, péče o druhé a o naše životní prostředí. Hlavními motivy projektu jsou jednota v rozmanitosti a období péče a uzdravování, témata zhmotněná věncem 12 květin symbolizujících hvězdy na vlajce Evropské unie, a také recyklace a upcyklace zrcadlící se v materiálech a výrobních technikách používaných v rámci celého projektu.
Cílem je také prezentace českého vztahu k přírodě a snaha akcentovat zásadní témata, která budou s předsednictvím spjata, ať už se jedná o bezpečnostní otázky, ekologickou transformaci, nebo propagaci unijních hodnot v zemích východní Evropy.
MILENA DOPITOVÁ
Dalším mezinárodním projektem Národní galerie Praha, tentokrát ve spolupráci s bruselským BOZAR – Centre for Fine Arts, se stane výstava Milena Dopitová: Even Odd (16. 8. – 30. 10. 2022), již bude tvořit soubor objektů, které metaforicky představují sounáležitost evropské společnosti. Dopitová je staví na jednoduché, a přesto velmi půvabné symbolice infrastruktury, která propojuje jednotlivé evropské státy. Pocit sounáležitosti a jednoty není samozřejmý a je třeba o něj dlouhodobě usilovat, což je každodenní práce každého z nás. Kurátorkou výstavy je Eva Skopalová.
Milena Dopitová je intermediální umělkyně, která vstoupila na českou výtvarnou scénu na přelomu 80. a 90. let 20. století. Je laureátkou mnoha českých i mezinárodních uměleckých ocenění. Její dílo je zastoupeno také ve sbírkách Národní galerie Praha. Hlavním tématem Dopitové je intimita a emocionalita člověka. Ve svých objektech, videích a fotografiích pracuje s náměty sociální, tělesné a genderové identity. Svůj až sociologický přístup zapojí i v připravované instalaci pro centrum BOZAR v Bruselu, kde se bude věnovat prožitku sounáležitosti jako hlavní myšlenky Evropy. Záměrem je hledat pochopení a solidárnost napříč kulturními odlišnostmi a národnostmi. Výstava vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ministerstva zahraničních věcí a ve spolupráci s Českým centrem Brusel.
Projekty se uskuteční za podpory Úřadu vlády ČR, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Velvyslanectví Francie v Praze a Francouzského institutu v Praze.
MOVE: INTIMITA JAKO VZDOR
Move festival, který od roku 2017 pořádá pařížské Centre Pompidou, se vůbec poprvé představí divákům v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku je intimita a její politický potenciál.
Současné umění se snaží pracovat se stále přehlíženým a podceňovaným prostorem intimity. Vychází z historických přístupů a pokračuje ve zkoumání toho, jak může být odhalení vlastní intimity postojem vzdoru. Ve 21. století se tak děje v kontextu s narůstající narcistní exhibicí vlastního soukromí na sociálních sítích, jež bývá označováno jako extimita. To, co mělo zůstat uvnitř a skryté, je nyní volně přístupné a vystavované. Lidé si nejsou vědomi rizik sledování státním aparátem či obchodování s daty soukromými společnostmi. Umělci pracují se sděleními, u kterých je záměrně nejasná hranice mezi vynuceným či nevědomým odhalením, exhibicionismem nebo politickou proklamací, a zkoumají tak možnosti využívání intimity jako aktu rezistence vůči různým způsobům útlaku.
V souvislosti s pandemií, která tak dramaticky dolehla na svět v roce 2020, si můžeme obdobné otázky klást ještě z nového úhlu pohledu. Omezení pohybu a nucená domácí izolace nově propojily osobní a profesní sféru, a současně drasticky omezily lidské kontakty. Následná tíseň odhalila, nakolik je potřeba osobního kontaktu v lidském životě naléhavá.
Výstava MOVE: Intimita jako vzdor uvede práce 8 mezinárodních umělkyň a umělců. Julie Béna, Julien Creuzet a Mélanie Matranga představí tři nová sochařská díla vytvořená speciálně pro Velkou dvoranu Veletržního paláce. Monumentální prostor zaplní křehkými instalacemi, v nichž se propojuje kresba na podlaze a v prostoru, velkoformátová textilní plátna a sochy na pomezí umění a mobiliáře. Každý ze zastoupených umělců zároveň představí alespoň jeden film nebo video pracující s tématem intimity. Práce Marijke De Roover, Roryho Pilgrima, Hannah Quinlan, Rosie Hastings a Mony Varichon vybízejí k úvahám nad veřejnou prezentací sebe sama, péči o druhé a zásadní potřebu se sdružovat. Specifickou imateriální architekturu výstavy připravil umělec Tomáš Džadoň.
Výstava MOVE: Intimita jako vzdor bude probíhat ve Veletržním paláci od 10. června do 9. října 2022. Otevřená vernisáž ji zahájí 9. června od 19 h. Recipročně budou čeští umělci hostovat na podzim v Paříži. Kurátorkou a autorkou koncepce je Caroline Ferreira z Centre Georges Pompidou. Za Národní galerii na výstavě spolupracoval Michal Novotný, ředitel Sbírky moderního a současného umění. „Jsem rád, že jsme s tak prestižní institucí, jako je Centre Pompidou, navázali spolupráci, a to nejen ve smyslu importu projektů do Národní galerie, ale i toho, že se v říjnu v Paříži představí sedm umělců českých,“ doplňuje Novotný, který bude po pražské výstavě spolukurátorovat letošní vydání festivalu Move v Centre Pompidou. Výstava a program živých performancí zde proběhne od 6. do 23. října 2022.
Mezinárodním projektem ve spolupráci s Centre Pompidou zahajuje Národní galerie Praha výstavy, které připravuje v rámci předsednictví České republiky v Radě EU. Trojici doplňuje Květinová unie a Milena Dopitová: Even Odd.
„Letošní rok je v oblasti mezinárodní spolupráce velmi dynamický. Významná je s tím související prezentace českého umění v zahraničí, obzvlášť toho současného. Jsem ráda, že opět můžeme poukázat na to, jak umění smývá hranice, respektive žádné ani nepotřebuje. Jazyk umění je univerzální,“ říká generální ředitelka NGP Alicja Knast.
KVĚTINOVÁ UNIE
Výstavní projekt Květinová unie (12. 7. – 31. 12. 2022), realizovaný skupinou devíti mladých českých umělců, textilních designerů a grafiků – Jana Brože, Jakuba Chomy, Babory Fastrové a Johany Pošové, Jakuba Jansy, Valentýny Janů, Martina Kohouta a kolektivu Overall Office. Pod kurátorským vedením Michala Novotného bude probíhat ve dvou budovách Rady EU – Justus Lipsius a Europa Building. Projekt, který je realizován za podpory Úřadu vlády ČR jako oficiální kulturní prezentace českého předsednictví, je zamýšlen jako kampaň unijních a tradičních českých hodnot. Výtvarně a s humorem zdůrazňuje euro-pozitivní a ekologické aspekty našeho předsednictví. Akcentuje potřebu dialogu, péče o druhé a o naše životní prostředí. Hlavními motivy projektu jsou jednota v rozmanitosti a období péče a uzdravování, témata zhmotněná věncem 12 květin symbolizujících hvězdy na vlajce Evropské unie, a také recyklace a upcyklace zrcadlící se v materiálech a výrobních technikách používaných v rámci celého projektu.
Cílem je také prezentace českého vztahu k přírodě a snaha akcentovat zásadní témata, která budou s předsednictvím spjata, ať už se jedná o bezpečnostní otázky, ekologickou transformaci, nebo propagaci unijních hodnot v zemích východní Evropy.
MILENA DOPITOVÁ
Dalším mezinárodním projektem Národní galerie Praha, tentokrát ve spolupráci s bruselským BOZAR – Centre for Fine Arts, se stane výstava Milena Dopitová: Even Odd (16. 8. – 30. 10. 2022), již bude tvořit soubor objektů, které metaforicky představují sounáležitost evropské společnosti. Dopitová je staví na jednoduché, a přesto velmi půvabné symbolice infrastruktury, která propojuje jednotlivé evropské státy. Pocit sounáležitosti a jednoty není samozřejmý a je třeba o něj dlouhodobě usilovat, což je každodenní práce každého z nás. Kurátorkou výstavy je Eva Skopalová.
Milena Dopitová je intermediální umělkyně, která vstoupila na českou výtvarnou scénu na přelomu 80. a 90. let 20. století. Je laureátkou mnoha českých i mezinárodních uměleckých ocenění. Její dílo je zastoupeno také ve sbírkách Národní galerie Praha. Hlavním tématem Dopitové je intimita a emocionalita člověka. Ve svých objektech, videích a fotografiích pracuje s náměty sociální, tělesné a genderové identity. Svůj až sociologický přístup zapojí i v připravované instalaci pro centrum BOZAR v Bruselu, kde se bude věnovat prožitku sounáležitosti jako hlavní myšlenky Evropy. Záměrem je hledat pochopení a solidárnost napříč kulturními odlišnostmi a národnostmi. Výstava vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ministerstva zahraničních věcí a ve spolupráci s Českým centrem Brusel.
Projekty se uskuteční za podpory Úřadu vlády ČR, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Velvyslanectví Francie v Praze a Francouzského institutu v Praze.
