Sbírka výstavních plakátů
spravovaná Archivem Národní galerie v Praze obsahuje k dnešnímu datu
více než 7000 položek. Její inventáře byly postupně zpracovávány jako soubory
čítající vždy 1000 kusů a následně uveřejňovány na stránkách Archivu Národní
galerie. V současné době je zde badatelům k dispozici všech sedm
inventářů se zpracovanými plakáty inv. č. APL 1–APL 7000. Sbírka má časově
i tematicky široký rozsah, obsahuje plakáty z rozmezí let 1840 až 2020, a
stále je doplňována. Její uspořádání není chronologické, byť
určité chronologické řazení (vycházející z povahy přírůstkového seznamu) je
zachováno. Všechny plakáty (kromě části souboru plakátů Krasoumné jednoty,
která je deponována na pracovišti ve Schwarzenberském paláci) jsou umístěny na
pracovišti Archivu Národní galerie ve Veletržním paláci. Sbírka
plakátů byla oficiálně založena v roce 1963, plakáty však byly shromažďovány
již od druhé poloviny padesátých let. V současné době je sbírka
průběžně doplňována, přičemž nové akvizice se soustřeďují většinou na plakáty
výstav Národní galerie a ty, na nichž galerie spolupracovala.
Nejstarším dochovaným dílem sbírky je plakát Společnosti vlasteneckých přátel umění z roku 1842 (APL 404), nejstarším plakátem Národní galerie pak Les v českém malířství z roku 1947 (APL 213). Ze spolkových plakátů zde nalezneme konvoluty plakátů Spolku výtvarných umělců Mánes a Umělecké besedy, zastoupeny jsou i menší galerie, např. Pošova galerie, Topičův salon a Galerie Vilímek. Největší soubor tvoří plakáty výstav Národní galerie a institucí, které s ní při pořádání výstav spolupracovaly. Silně jsou zastoupeny rovněž plakáty výstav, které se konaly v regionálních galeriích tehdejšího Československa v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Setkáme se zde i s plakáty z osmdesátých let, které dokumentují postupné rozvolnění poměrů na výtvarné scéně.
Sbírka plakátů Archivu Národní galerie představuje jak z hlediska kvantity, tak především kvality zastoupených děl unikátní soubor, který může sloužit též jako důležitý studijní materiál pro badatelskou veřejnost.
Nejstarším dochovaným dílem sbírky je plakát Společnosti vlasteneckých přátel umění z roku 1842 (APL 404), nejstarším plakátem Národní galerie pak Les v českém malířství z roku 1947 (APL 213). Ze spolkových plakátů zde nalezneme konvoluty plakátů Spolku výtvarných umělců Mánes a Umělecké besedy, zastoupeny jsou i menší galerie, např. Pošova galerie, Topičův salon a Galerie Vilímek. Největší soubor tvoří plakáty výstav Národní galerie a institucí, které s ní při pořádání výstav spolupracovaly. Silně jsou zastoupeny rovněž plakáty výstav, které se konaly v regionálních galeriích tehdejšího Československa v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Setkáme se zde i s plakáty z osmdesátých let, které dokumentují postupné rozvolnění poměrů na výtvarné scéně.
Sbírka plakátů Archivu Národní galerie představuje jak z hlediska kvantity, tak především kvality zastoupených děl unikátní soubor, který může sloužit též jako důležitý studijní materiál pro badatelskou veřejnost.
1—1 / 4
