Ve čtvrtém patře Veletržního paláce hostí od května Národní galerie Praha tři menší výstavy, které si můžete prohlédnout v rámci expozice 1796–1918: Umění dlouhého století.
První z nich je výstava Dřevo/řez, která představuje nepříliš známou uměleckou techniku propojující prvky plastiky, grafiky i malby. Barevný dřevořez zažil kolem roku 1900 jako výtvarná
technika svou uměleckou konjunkturu. Zasáhl i pražskou uměleckou scénu, která
jej vnímala z mezinárodního pohledu. „Cestu k modernímu obrazu pomohl
formovat od konce 19. století dřevořez – obraz vzniklý tiskem z dřevěné desky
prořezávané noži. Klíčový pro takový obraz se stal umělcův vztah k materiálu,
barvě, ploše, stopám nástroje, jež spolupůsobily na vyjádření jeho představy,“
uvádí autorka výstavy Eva Bendová.
V pěti kapitolách a s bezmála 150 exponáty výstava představuje mezinárodní kontext středoevropské umělecké tvorby, zejména inovativní transfer estetických prvků neznající hranic. Odpoví například na otázky, jaká byla po roce 1900 situace ve Vídni, v Praze a v Berlíně, či jaké inspirace přinesl japonský dřevořez nebo tvorba výrazných autorů, jakými byli Paul Gauguin, Edvard Munch, Félix Vallotton a němečtí expresionisté.
Vedle grafických listů budou zastoupeny také štočky, dřevěné plastiky a malby. Výstava představí rozsáhlý soubor děl ze Sbírky grafiky a kresby NGP, který bude doplněn o kolekci japonských dřevořezů ze Sbírky umění Asie a Afriky, o díla ze Sbírky umění 19. století a klasické moderny a knihovny a archivu NG. Několik zápůjček z mezinárodních i českých institucí a od soukromých sběratelů obohatí výstavu o zásadní exponáty. „Diváci budou mít zcela výjimečnou příležitost spatřit šest grafických listů a jeden grafický štoček Edvarda Muncha, které zapůjčilo Munchovo muzeum v Oslu,“ připomíná Petra Kolářová, kurátorka výstavy.
V grafickém kabinetu dále najdete dvě další výstavy. Štastný nový rok Josefa Berglera představuje kolekci novoročních přání, která tento malíř a první ředitel pražské akademie kreslil pravidelně od roku 1806 až do své smrti v roce 1829. Výstava Neklidná kresba: Krajiny Antonína Slavíčka zase představuje nezvyklou kreslířskou polohu impresionistického malíře a ukazuje jeho snahu o expresivní zachycení krajiny.
