Archivní fond významného českého malíře a rytce Maxe Švabinského (1873–1962) patří
v Archivu Národní galerie v Praze metráží k těm středně rozsáhlým, ale co do obsahu a pestrosti
archiválií k nejbohatším. Sestává především z přijaté korespondence, výstřižků z dobového
tisku, výstavních katalogů a fotografií. Na konci roku 2021 byla dokončena jeho inventarizace
a nyní je zpřístupněn badatelské veřejnosti včetně podrobného inventáře.
Soubor obsáhlé korespondence z let 1895 až 1962 pochází od 1658 osobností, respektive rodin
či skupin adresátů a 324 korporací a státních institucí. Po obsahové stránce se jedná zejména
o gratulace k životním jubileím nebo udělení ocenění, řádů apod. Další dopisy a pohlednice
jsou odeslány jako přátelské pozdravy či přání k Vánocům a Novému roku. Řada dopisů
pojednává o Švabinského umělecké tvorbě, konkrétních dílech i kulturní sféře či dokumentuje
jeho styky s tehdejšími předními kulturními institucemi.
Konvolut výstřižků z dobového domácího i zahraničního tisku i celá vydání novin a časopisů
z let 1886 až 1979 velmi podrobně mapují život i kariéru malíře, stejně jako jeho umělecký
odkaz nebo pražské i regionální výstavy jeho prací. Doplňují ho další dvě tematické skupiny:
katalogy výstav a fotografie jejich instalací a vernisáží.
Ačkoli se nejedná o úplnou Švabinského pozůstalost (např. zahraniční korespondence zcela
chybí), umožňuje badatelům studium života a díla malíře, který spolu se svou generací položil
základy českého moderního výtvarného umění 20. století a zapsal se tvorbou nejen u nás, ale i
v zahraničí.
1—1 / 6
