K mezinárodním přehlídkám umění v italských Benátkách se Československo připojilo v roce 1920. Jako samostatný stát v předválečném období vystavovalo ještě v roce 1938, v roce 1940 už jako Protektorát Čechy a Morava. Na dalším bienále v roce 1942 už protektorát zastoupen nebyl. Účast na bienále v roce 1940 ale nebyla samozřejmá. Zastoupení musel schválit úřad říšského protektora, výběr umělců i jejich prací pak ministerstvo propagandy a říšská komora umělců v Berlíně.
V roce 1940 byly v Benátkách vystaveny, na rozdíl od předchozích let, větší soubory prací menšího počtu umělců. Komisař expozice, výtvarný teoretik a kritik František Kovárna, zvolil celkem jedenáct umělců se 73 pracemi. Z malířů se jednalo například o Vincence Beneše, Ludvíka Kubu a Jana Slavíčka, ze sochařů pak o Jana Laudu, Karla Lidického a Karla Pokorného.
K benátskému bienále z roku 1940 se v Archivu NG dochoval menší soubor fotografií. Jedna z nich přibližuje část expozice s díly Karla Lidického a Ludvíka Kuby, z jehož kolekce lze na snímku rozpoznat zcela vlevo autoportrét, dále obrazy s názvy Ostrčil diriguje, Čtenářka nebo Děcko a ovoce. Před nimi stojí plastika stojícího Krista od Lidického.
V roce 1940 byly v Benátkách vystaveny, na rozdíl od předchozích let, větší soubory prací menšího počtu umělců. Komisař expozice, výtvarný teoretik a kritik František Kovárna, zvolil celkem jedenáct umělců se 73 pracemi. Z malířů se jednalo například o Vincence Beneše, Ludvíka Kubu a Jana Slavíčka, ze sochařů pak o Jana Laudu, Karla Lidického a Karla Pokorného.
K benátskému bienále z roku 1940 se v Archivu NG dochoval menší soubor fotografií. Jedna z nich přibližuje část expozice s díly Karla Lidického a Ludvíka Kuby, z jehož kolekce lze na snímku rozpoznat zcela vlevo autoportrét, dále obrazy s názvy Ostrčil diriguje, Čtenářka nebo Děcko a ovoce. Před nimi stojí plastika stojícího Krista od Lidického.