Dnes si
připomínáme 48. let od vyhoření Veletržního paláce, klenotu české
funkcionalistické architektury postaveného v letech 1925 až 1928 podle
návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla a od roku 1976 sídla Národní
galerie Praha.
Vznik požáru v objektu Veletržního paláce, v té době užívaném jako administrativní budova pro podniky zahraničního obchodu, byl nahlášen v podvečer 14. srpna 1974. První jednotka hasičů se sice na místo dostavila už po deseti minutách a další plynule následovaly (celkem jich zasahovalo 25), přesto se však nepodařilo zničující požár zastavit. Definitivní likvidace požáru byla ohlášena až 20. srpna 1974 ráno. O bouřlivém průběhu požáru svědčí to, že ohořelé papíry z Veletržního paláce byly nalezeny až v Karlíně. Za příčinu požáru bylo potvrzeno samovznícení fermeže v místnosti lakýrníků.
Během těchto šesti dnů Veletržní palác kompletně vyhořel a zůstal z něj jen železobetonový skelet, poškozený ohněm i vodou. Škoda byla vyčíslena na 220 milionů. Přestože se zdálo, že je palác neopravitelný a objevovaly se významné hlasy po jeho zbourání, odpovědné úřady se nakonec rozhodly pro finančně i časově náročnou rekonstrukci. Ta začala v roce 1976 a ukončena byla v devadesátých letech minulého století.
Veletržní palác byl v roce 1976 přidělen Národní galerii Praha, v roce 1993 byla dokončena první etapa jeho přestavby a v roce 1995 se pro veřejnost konečně otevřela tři patra se stálou expozicí. Výstavní prostor pak byl definitivně dokončen v roce 2000, kdy se rozšířil na čtyři podlaží a jedno vymezil pro krátkodobé výstavy.
V současné době můžete ve Veletržním paláci navštívit stále expozice a krátkodobé výstavy Sbírky moderního a současného umění.
Více informací a detailní historii Veletržního paláce nabízí publikace Příběh Veletržního paláce.
Vznik požáru v objektu Veletržního paláce, v té době užívaném jako administrativní budova pro podniky zahraničního obchodu, byl nahlášen v podvečer 14. srpna 1974. První jednotka hasičů se sice na místo dostavila už po deseti minutách a další plynule následovaly (celkem jich zasahovalo 25), přesto se však nepodařilo zničující požár zastavit. Definitivní likvidace požáru byla ohlášena až 20. srpna 1974 ráno. O bouřlivém průběhu požáru svědčí to, že ohořelé papíry z Veletržního paláce byly nalezeny až v Karlíně. Za příčinu požáru bylo potvrzeno samovznícení fermeže v místnosti lakýrníků.
Během těchto šesti dnů Veletržní palác kompletně vyhořel a zůstal z něj jen železobetonový skelet, poškozený ohněm i vodou. Škoda byla vyčíslena na 220 milionů. Přestože se zdálo, že je palác neopravitelný a objevovaly se významné hlasy po jeho zbourání, odpovědné úřady se nakonec rozhodly pro finančně i časově náročnou rekonstrukci. Ta začala v roce 1976 a ukončena byla v devadesátých letech minulého století.
Veletržní palác byl v roce 1976 přidělen Národní galerii Praha, v roce 1993 byla dokončena první etapa jeho přestavby a v roce 1995 se pro veřejnost konečně otevřela tři patra se stálou expozicí. Výstavní prostor pak byl definitivně dokončen v roce 2000, kdy se rozšířil na čtyři podlaží a jedno vymezil pro krátkodobé výstavy.
V současné době můžete ve Veletržním paláci navštívit stále expozice a krátkodobé výstavy Sbírky moderního a současného umění.
Více informací a detailní historii Veletržního paláce nabízí publikace Příběh Veletržního paláce.
1—1 / 8
1—1 / 5
