V úterý 19/10 si připomínáme 200 let od narození malířky Charlotty Piepenhagenové.
Charlotta Piepenhagenová (19/10 1821–3/1 1902) patří k prvním ženám, které se v Čechách věnovaly výtvarnému umění v profesionálním slova smyslu. Společně s Amálií Mánesovou (1817–1883) a několika dalšími malířkami patřila ke generaci žen, které se narodily do uměleckých rodin a jejich výtvarný zájem a talent v nich našel podporu, což nebylo ve své době žádnou samozřejmostí. Charlotta Piepienhagenová byla dcerou malíře Augusta Bedřicha Piepenhagena (1791–1868), od nějž převzala celoživotní zaměření na krajinomalbu i způsob jejího pojetí. Ve své vlastní tvorbě tak udržovala odkaz svého otce, avšak právě také díky otcově popularitě se jí i její mladší sestře Louise Piepenhagenové (1825–1893) naskýtala již od velmi mladého věku možnost prezentovat vlastní obrazy na veřejných výstavách a přispívat tak k postupné emancipaci umělecké tvorby žen.
Charlotta Piepenhagenová (19/10 1821–3/1 1902) patří k prvním ženám, které se v Čechách věnovaly výtvarnému umění v profesionálním slova smyslu. Společně s Amálií Mánesovou (1817–1883) a několika dalšími malířkami patřila ke generaci žen, které se narodily do uměleckých rodin a jejich výtvarný zájem a talent v nich našel podporu, což nebylo ve své době žádnou samozřejmostí. Charlotta Piepienhagenová byla dcerou malíře Augusta Bedřicha Piepenhagena (1791–1868), od nějž převzala celoživotní zaměření na krajinomalbu i způsob jejího pojetí. Ve své vlastní tvorbě tak udržovala odkaz svého otce, avšak právě také díky otcově popularitě se jí i její mladší sestře Louise Piepenhagenové (1825–1893) naskýtala již od velmi mladého věku možnost prezentovat vlastní obrazy na veřejných výstavách a přispívat tak k postupné emancipaci umělecké tvorby žen.