Před 150 lety se narodil Jan Preisler, jeden z nejvýznamnějších představitelů generace nastupující na uměleckou scénu v devadesátých letech 19. století. Jako člen Spolku výtvarných umělců Mánes se podílel na organizaci řady důležitých výstav, např. Edvarda Muncha v roce 1905, a působil i jako redaktor časopisu Volné směry.
V březnu 1903 vystavil Preisler na výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes dílo s názvem Obraz z většího cyklu, které potvrdilo jeho vůdčí postavení na poli malby a později bylo dokonce označeno za „první český moderní obraz“. Ze stejné doby pochází i Preislerova Vlastní podobizna. Třicetiletý umělec se na ní zachytil v elegantním obleku, který kontrastuje s jeho ležérním postojem s rukama v kapsách a cigaretou, oblíbeným dobovým symbolem modernosti, v ústech. Typický atribut malíře v podobě štětce či palety zde chybí. Při bližším zkoumání zjistíme, že Preisler stojí před obrazem, který je otočený malbou ke zdi a v protikladu k sebevědomé póze umělce vytváří v kompozici určité napětí.
Obě díla jsou součástí stálé expozice 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci.
V březnu 1903 vystavil Preisler na výstavě Spolku výtvarných umělců Mánes dílo s názvem Obraz z většího cyklu, které potvrdilo jeho vůdčí postavení na poli malby a později bylo dokonce označeno za „první český moderní obraz“. Ze stejné doby pochází i Preislerova Vlastní podobizna. Třicetiletý umělec se na ní zachytil v elegantním obleku, který kontrastuje s jeho ležérním postojem s rukama v kapsách a cigaretou, oblíbeným dobovým symbolem modernosti, v ústech. Typický atribut malíře v podobě štětce či palety zde chybí. Při bližším zkoumání zjistíme, že Preisler stojí před obrazem, který je otočený malbou ke zdi a v protikladu k sebevědomé póze umělce vytváří v kompozici určité napětí.
Obě díla jsou součástí stálé expozice 1796–1918: Umění dlouhého století ve Veletržním paláci.
