9/6 uplynulo 130 let od narození malíře Františka Foltýna (1891 Královské Stachy –
1976 Brno). Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, přerušených
první světovou válkou, se Foltýn stal členem tzv. košické moderny, kam patřili
i další umělci jako Anton Jasusch či Konstantin Bauer. V Košicích se kromě
malby věnoval tvorbě divadelní scénografie a v roce 1922 zde měl první
samostatnou výstavu v Salonu Rembrandt. Ve stejném roce se stal
zakládajícím členem SVU Brno. Dynamické napětí tvarů a barev se projevilo
zejména v jeho východoslovenských krajinách, v nichž lze cítit
přetrvávající vliv Paula Cézanna. Mezi lety 1924-1934 Foltýn žil a tvořil
v Paříži, kde navštěvoval Académie Julien a Académie de la Grande
Chaumière. Zde ho ovlivnila tvorba Fernanda Légera, ale též Františka Kupky,
jehož přednášky zahrnující rovněž literaturu a filozofii navštěvoval. Foltýnův
umělecký zájem se začal přesouvat směrem k abstrakci, o čemž svědčí jeho zapojení se do uměleckých skupin Cercle
et Carré a Abstraction-Création. Kompozice vycházející
z redukování formy na geometrické a biomorfní obrazce často doplňují tenké
linie, které spolu se strukturou a promyšlenou barevností dodávají Foltýnovým
obrazům dojem hlubokého prostoru. Dílo Františka Foltýna je součástí expozice
1918–1938: První republika. Při její návštěvě můžete uposlechnout rady historika
umění Jeana Cassoua, který k vnímání Foltýnových obrazů radí následující -
„dlouze je pozorovat a ztratit se v jejich sirném a bouřlivém oparu“.
