Sochař Bohuslav
Schnirch (10/8 1845 – 30/9 1901), jehož stodvacáté výročí úmrtí si letos
připomínáme, se do povědomí veřejnosti zapsal jako příslušník generace
Národního divadla.
V roce 1874 zvítězil v soutěži na sousoší trig, určených pro nárožní pylony v průčelí divadelní budovy. Dvojice trojspřeží s bohyněmi vítězství se stala nejslavnějším Schnirchovým dílem, avšak v důsledku zničení jejích modelů při požáru Národního divadla (1881) došlo k její realizaci paradoxně až deset let po sochařově smrti. Schnirch byl největším sochařským rivalem Josefa Václava Myslbeka, s nímž v roce 1894 sdílel úspěch v soutěži na pražský pomník sv. Václava. Převážně se však orientoval na stavební dekor, v němž od původního klasicizujícího pojetí dospěl k realistickému výrazu a s jehož známými i méně známými příklady se můžeme setkat na mnoha místech Prahy.
V roce 1874 zvítězil v soutěži na sousoší trig, určených pro nárožní pylony v průčelí divadelní budovy. Dvojice trojspřeží s bohyněmi vítězství se stala nejslavnějším Schnirchovým dílem, avšak v důsledku zničení jejích modelů při požáru Národního divadla (1881) došlo k její realizaci paradoxně až deset let po sochařově smrti. Schnirch byl největším sochařským rivalem Josefa Václava Myslbeka, s nímž v roce 1894 sdílel úspěch v soutěži na pražský pomník sv. Václava. Převážně se však orientoval na stavební dekor, v němž od původního klasicizujícího pojetí dospěl k realistickému výrazu a s jehož známými i méně známými příklady se můžeme setkat na mnoha místech Prahy.
