Against Nature: Mladá česká umělecká scéna


Datum konání: 05.10.2016 - 15.01.2017
Místo konání: Veletržní palác

Ve stejném roce, kdy Národní galerie v Praze slaví 220. výročí svého vzniku, současně zahajuje tento nový výstavní projekt věnovaný zkoumání nejmladší české výtvarné scény. Je koncipován jako cyklická výstava a vyjadřuje upřímný zájem galerie o sledování současného a nejzajímavějšího vývoje místní umělecké scény. Tato přehlídka, antimonumentální již ve svém jádru, cílená a koncentrovaná, je tematicky vytyčená kurátorským přístupem a je založena na pečlivém procesu výběru, který poskytuje dvojí perspektivu: místního a zahraničního kurátora. Snaží se vyhnout klišé podobných projektů (jak se definuje přítomnost, jak se předpovídá budoucnost a jaký je vztah k minulosti) a nabízí úhel pohledu, jímž lze nahlížet a kriticky pojímat mladou uměleckou produkci; zároveň je však příslibem toho, co přijde příště, jakýmsi proroctvím, čím se bude mladá generace zabývat a jak tato generace přispěje k chápání a vnímání světa, jenž nás obklopuje a utváří naši identitu a vědomí.

Výstava Against Nature je také hledáním témat umělkyň a umělců, představených v sevřené kurátorské koncepci, která sice nezahrnuje celou šíři, složitost a různorodost jejich práce, současně však umělecké projevy neznásilňuje apriorním pohledem. Příklon k subjektivním postupům, které otevírají nové způsoby poznání a prověřování možnosti umělce znovu se věnovat empirickému zkoumání jsou neuzavřenou kapitolou současného uměleckého směřování. V tvorbě všech vybraných umělkyň a umělců se projevuje smysl pro ontologickou promiskuitu v srdci přírody či se, lépe řečeno, ukazuje, jak jsou takzvaně přírodní věci ve skutečnosti podivné. Toto odhalení však nikdy nezazní jasně a otevřeně. Prostě k němu dojde, a to s relativní nevysvětlitelností samotné přírody. O nic méně podivné a nápadné není ani používání materiálových spojení, z nichž vznikají beztvaré a neidentifikovatelné formy, které se nepřímo vplétají do problematické diskuze o přirozenosti a nepřirozenosti.

Zdá se, že s touto generací přestáváme věřit ve služebnost umění jako nástroje kritiky a obracíme svou pozornost k umění jako hledání cesty. Ještě nedávno zapovězené oblasti intuice, instinktu a imaginace dnes mají opět své místo na slunci. Oproti objektu v roli nositele kritického komentáře v prvním desetiletí 21. století, v druhém desetiletí dochází k procesu deobjektifikace a hledání nového subjektivismu nezatíženého tolik antropocentrismem. Umělkyně a umělci již nechtějí naplňovat předem plánované postupy jako u konceptuální metodologie, ale „myslí tvořením”. Pokoušejí se v umění najít propojení dvou činností živého těla – práce a myšlení, které racionální věk odděloval. Proto je nutné znovu přehodnotit a případně rozpustit některé osvícenské polarity nejen práce/myšlení, subjekt/objekt, příroda/kultura, ale znovu formulovat základní otázku vztahu k přírodnímu. Způsobů, jak se zabývat touto problematikou je jistě mnoho, vystavujícím jsou ale společné promyšlené kombinace a transformace materiálů, často individuální a ne-umělecké technologie, procesuálnost a jistá „pomalost” výrobního postupu a určitá expresivita, která není expresivitou v tradičním smyslu slova: nevztahuje se tolik k vlastnímu já a osobní psychologii, ale spíše k materiálům a samotným médiím. Jde ale také o víru v to, že uměleckou pravdu nelze oddělit od formy, způsobu tvorby a veřejného zodpovídání soukromých otázek skrze formu. Sama příroda se v mnoha dílech na této výstavě stává mimořádně proměnlivou a nejednoznačnou.

Ve slovním spojení against nature vlastně zaznívá potvrzení přírody. Ovšem jaké, když ani filozofie se neshodne na tom, co dnes příroda je a co znamená? Musí být tedy příroda dnes potvrzena jedině vymezením se nebo odkazem k ní jako k nějaké abstraktní kategorii? Titul Against Nature pochází z anglického překladu symbolistní klasiky z pera J. K. Huysmanse, A rebours (česky Naruby), vydané v roce 1884. Ale zatímco v románu dá ústřední postava Des Esseintes před naturalismem a materialismem přednost idealismu a mysticismu, umělci zařazení do této výstavy výše zmíněné „ismy“ směšují a vytvářejí všeobjímající formalismus rozličných osobních a osobitých podob, v nichž je forma a postup dokonale sladěný s vlastním obsahem. A právě toto zhroucení hranic mezi osvícenskými binaritami zajišťuje dialog děl vytvořených touto skupinou umělkyň a umělců se současnou evropskou filozofií a uměleckou produkcí. Tato tvorba však není navzdory své současnosti pouhým příznakem přítomného okamžiku. Umění na výstavě Against Nature se opírá o formální a historický základ svých konkrétních disciplín a dosahuje jisté úrovně nadčasovosti. Edith Jeřábková & Chris Sharp

Kurátoři: Edith Jeřábková a Chris Sharp

Vystavující umělci: Alžběta Bačíková, David Fesl, Ondřej Filípek, Kateřina Holá, Martin Lukáč, Tatiana Nikulina, Ondřej Petrlík, Johana Pošová, Anna Ročňová, Lucie Rosenfeldová, Martina Smutná, Rudolf Skopec, Viktorie Valocká

Veletržní palác, 5. patro

Online prodej katalogu výstavy zde. Texty kurátorů Adama Budaka, Chrise Sharpa a Edith Jeřábkové z katalogu výstavy ke stažení zde.

Otevírací doba
Denně mimo pondělí 10.00–18.00.

Vstupné
Základní90 Kč
Snížené50 Kč
Rodinné150 Kč
Adresa
Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7

Doprava
Metro C – Vltavská
Tram 6, 17 – Veletržní palác
Tram 1, 6, 8, 12, 17, 25, 26 – Strossmayerovo náměstí
Související fotografie
Přiložené soubory
tz.pdf (Tisková zpráva: Podzimní výstavní sezóna Veletržního paláce)
agcj.pdf (Against Nature: Adam Budak, Chris Sharp, Edith Jeřábková (české texty katalogu výstavy))
agaj.pdf (Against Nature: Adam Budak, Chris Sharp, Edith Jeřábková (English texts from the exhibition catalogue))
Doporučené produkty
Against Nature. Mladá česká umělecká scéna
Edith Jeřábková-Chris Sharp (eds.)
150 Kč
Sbírkové expozice

Program následujících 7 dní

Neděle
žádné programy
Pondělí
žádné programy
Středa
Pátek
žádné programy
Sobota
žádné programy