VIVAT MUSICA! TÓNY, BARVY, TVARY

Tisková zpráva

Vivat Musica!

Výstavu připravila Národní galerie v Praze, Sbírka starého umění,
Sbírka umění 19. Století, Sbírka grafiky a kresby, Sbírka moderního a současného umění

Autorka koncepce a kurátorka: Andrea Rousová
Doprovodný program: Lektorské oddělení Národní galerie v Praze
Místo konání: Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha 7
Datum konání: 25. dubna 2014 – 2. listopadu 2014

 

Výstava představující svět hudby ve výtvarném umění od renesance po současnost.

Unikátní výstava Vivat musica! představí téma, jak se v průběhu více než pěti století proměňoval vztah hudby a výtvarného umění, od děl zobrazujících mytologická či profánní témata z období renesance a baroka, přes portréty význačných hudebníků
a skladatelů, až po práce integrující hudební principy do vlastní struktury výtvarného díla ve století dvacátém. Hudba se ve výtvarném zpracování objevuje v různých žánrech a kontextech: v období baroka je to například zobrazení koncertů pod otevřeným nebem jako doprovod velkolepě koncipovaných zahradních banketů urozené společnosti. V umění 19. století se námět pojí s národním obrozením či s dekadentními náladami přelomu století. Ve 20. století malíři kubismu komponují do svých zátiší hudební nástroje a současní umělci již pracují přímo se zvukem, či jeho grafickým znázorněním. Na výstavě nebudou chybět význačná jména umělců jako Josef Václav Myslbek, Josef Mánes, Emil Filla či František Kupka.

V úvodní části výstavy bude připraven interaktivní prostor nazvaný Hudební laboratoř, kde bude 5 tematických interaktivních zastavení spojených se zvukovou, pohybovou a taneční aktivitou.

Výstava začíná přehlídkou děl období 16.–18. století a mottem tohoto oddílu je Hudba jako symbol – alegorie a metafora. V době renesance a baroka díla s hudebními motivy představovala v přenesené podobě různé pojmy s rozmanitým poselstvím. Hudba symbolizovala jednak oslavu Boha, mohla být také alegorickým vyjádřením hudby samotné jakožto jedné disciplíny v rámci sedmi svobodných umění a současně značila neúprosné plynutí času (vytvořený tón v danou chvíli dozní). Jednotlivé hudební nástroje pak mají bohatou významovost – například dudy byly vždy spojovány s jistou chlípností a vulgaritou, loutna byla zase nástrojem stvořeným k opěvování lásky. Tyto a další aspekty budou prezentovány na zhruba 23 malbách a 20 grafických listech. Nejvíce budou zastoupeni nizozemští umělci – z těch významnějších Jan Miense Molenaer, Cornelis Saftleven či Gerrit van Honthorst, z rytců pak například Crispijn van de Passe.

Výstavní část věnovaná 19. století se bude inspirovat tématem Píseň v průběhu století. Možnost, jak prezentovat na dvě desítky obrazů doplněné kresbou a grafikou i několika plastikami, je začlenit díla do několika tematických celků, jako je píseň jako hudební útvar klasické hudby s portréty skladatelů či interpretů, lidová píseň, odkazující zvláště k národnímu obrození a Rukopisům, píseň lásky i smrti, mnohde se inspirující českými pověstmi, ale i díla s tematikou taneční, náboženskou i díla s alegorickými výjevy, tolik charakteristickými pro konec století.

Přelom 19. a20. století přinesl nové vztahy mezi výtvarnem a hudbou. Hudebníci i výtvarníci hledají společné principy obou umění, vznikají nejrůznější teoretické i praktické koncepty – barevná hudba, orfismus – známé jsou například úvahy Paula Klea o hudbě a výtvarném umění, podobně hudba byla důležitou součástí rozvažování světového výtvarníka českého původu Františka Kupky.

Vzhledem k velké šíři možných témat a přístupů je představen pestrý vztah hudby a výtvarného umění v 20. a 21. století ve třech „sondách“, v nichž jsou hudba a vizuální umění nedílně propojeny a vzájemně ovlivňují svoji podobu. Je to kubismus, který definitivně rozrušil tradiční prostor v obraze, analogicky s postupným objevováním možností atonální hudby (Pablo Picasso, Emil Filla); dále zejména abstraktní práce, pro něž byly inspirací specifické vlastnosti hudby, nebo jejichž autoři podnikali pokusy s vizualizací hudby (nejznáměji s barevnou hudbou – Zdeněk Pešánek, Arne Hošek), a třetí část tvoří partitury, jako grafický návod nebo záznam provozování hudby (Milan Grygar, Dalibor Chatrný, Stanislav Diviš); malou podkapitolu tvoří představení projektu Akustikon, pokus o synestezii architektury a hudby. Ukázku současné výtvarné scény zabývající se vztahem zvuku a obrazu představuje instalace Federica Díaze, prostupující celým výstavním prostorem.

Výstava bude doprovázena programy pro širokou veřejnost a školy formou výtvarných a hudebních dílen, či hudebních a tanečních vystoupení.

 

Se vstupenkou Pražského jara na výstavu

Po předložení vstupenky na kterýkoliv z koncertů festivalu Pražské jaro 2014 získáte slevu 20% z individuálního vstupného na tuto výstavu. Výstavu „Vivat Musica!“ můžete od 25. dubna do 2. listopadu 2014 navštívit v prostorách Národní galerie v Praze, Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7 – Holešovice).

 

Tiskové zpravodajství ze dne 17. března 2014

 

KONTAKT PRO NOVINÁŘE:  
Eva Kolerusová, tisková mluvčí, tel.: 222 321 459, mob.: 724 501 535
e-mail: kolerusova@ngprague.cz

Výstavy
Stálé expozice

Program nejbližších 7 dní

Pátek
žádné programy
Sobota
žádné programy
Neděle
žádné programy
Pondělí
žádné programy
Úterý
žádné programy