Projekty GAČR

Václav Hollar: Kreslířské dílo

Projekt GAČR – GAP409/12/1625

Řešitelka: PhDr. Alena Volrábová, Ph.D.

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GAP409%2F12%2F1625

 

Cílem projektu je monografické zpracování kompletního kreslířského díla Václava Hollara ze světových sbírek. Po dobu trvání projektu budou postupně ověřovány a srovnávány kresby Václavu Hollarovi již připsané dříve Franzem Sprinzelsem v komparaci s nově nalezenými listy, zároveň proběhne průzkum nových možných určení, vše v přímém kontaktu s díly a posléze na základě fotografií. Výstup monografická publikace, by obsahovala umělcův životopis na základě nových průzkumů a zjištění, nové zhodnocení Hollarova díla v kontextu doby a ve srovnání s teoriemi o umění, a třetí částí bude plně obrazově doprovázený soupis jeho kreseb, chronologicky řazený, se všemi základními údaji.

 

 

Sochařská dílna období baroka ve střední Evropě

Projekt GAČR – GA13-11456S

Řešitel: PhDr. Tomáš Hladík

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA13-11456S

 

Předmětem studia je fenomén sochařské dílny období baroka ve střední Evropě – v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Německu a Rakousku. Základní oporou sochařské práce byla v tomto období vedle osobní invence mistra a jeho tovaryšů dílenská sbírka modelů. V jejich rámci byly vždy nejvíce oceňovány prvé plastické skici (bozzetti), zachycují sochařovo hledání a nalézání kompozičního řešení. Zásadní rozdíly mezi skicami a důkladněji provedenými modely ve smyslu pokročilého tvůrčího procesu se nedají vždy systematicky sledovat vinou individuálních pracovních návyků umělců i krajových zvyklostí. Ve svém úhrnu a propojení s fondem kreslených návrhů širokého spektra kostelního mobiliáře mohou však podat relativně přesný obraz každodenní praxe barokního sochařského ateliéru. Za pomoci studia relevantního materiálu, uloženého v domácích a evropských státních sbírkách, bude možné detailně popsat fungování takovéhoto pracovního kolektivu.

 

 

Portrét v renesančním malířství v Čechách a na Moravě – jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci

Projekt GAČR – GP13-08755P

Řešitelka: PhDr. Blanka Kubíková, Ph.D.

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GP13-08755P

 

Portrétní malířství, které prošlo během 16. století mohutným rozvojem a proměnou forem, patří k nejzajímavějším projevům renesančního umění na našem území. Přesto tato oblast stále skýtá řadu nedořešených otázek, nejasností a dosud málo studovaných oblastí výzkumu. Patří k nim i hledisko ikonografické a s ním spjaté studium reprezentační strategie, kterou, kromě jiných prostředků, raně novověká aristokracie projevovala i ve svých portrétech. Cílem předkládaného projektu je právě tato problematika, která bude sledována na příkladu

několika významných rodových portrétních galerií – rožmberské, hradecké, pernštejnské a zástřizelské. Součástí projektu bude i studium funkce šlechtické malované podobizny a její hodnocení současníky, a to na základě raně novověkých písemných pramenů. Výsledky výzkumu budou zhodnoceny v závěrečné publikaci.

 

 

František Tkadlík (1786-1840)

Projekt GAČR – GA13-17156S

Řešitelka: PhDr. Šárka Leubnerová

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA13-17156S

 

Záměrem projektu je publikování vědecké monografie malíře Františka Tkadlíka (1786–1840), jehož dílo díky svým vazbám na dobovou filosofii, estetiku i historicko-nacionalisticky formované uvažování o umění z něj činí postavu důležitou v kontextu evropského pozdního klasicismu a nazarenismu. Jeho tvorba představuje podstatný moment vývoje akademické malby raného 19. století a východisko pro další vývoj výtvarného umění v době národního obrození. Z hlediska dnešního stavu poznání se jeví jako podstatné studium širšího domácího i evropského kontextu a vazeb, v nichž Tkadlíkovo dílo vznikalo a k nimž poskytuje recentní bádání radu podnětu. Na základe spolupráce předních odborníku na danou problematiku si projekt klade za cíl nove prozkoumat Tkadlíkovu tvorbu a relevantní materiály (archivní prameny a dobové texty, nove objevené malby a kresby, restaurátorské průzkumy), sestavit souborný katalog díla a představit ho v kontextu současného výzkumu evropské malby 19. století a jejího ideového pozadí.

 

 

Norbert Grund (1717-1767)

Projekt GAČR – GA13-07247S

Řešitelka: PhDr. Marcela Vondráčková, Ph.D.

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA13-07247S

 

Monografická studie by měla zhodnotit Grundovu návaznost na domácí tradici barokní malby a zařadit umělce do širšího (středo)evropského kontextu s důrazem na soudobou malbu rakouskou (vídeňskou) a italskou (benátskou). Pokusí se stanovit vývojovou chronologii jeho tvorby, která je problematizovaná mistrovými opakovanými návraty ke starším motivům. Práce dále zaměří pozornost na Grundův mimořádně široký

námětový i stylistický rejstřík, odrážející nejrůznější inspirační zdroje jeho tvorby (např. francouzský galantní žánr, holandský vesnický žánr aj.), které se v malbách odrazily ve formě přímých citací i volných variant. Studie rovněž postihne otázku popularity Grundových obrazů, které byly graficky reprodukovány Janem Jiřím Balzerem. O jejich vysoké oblibě svědčí také záznamy v inventářích sbírek a četná díla napodobitelů, kopistů a pokračovatelů, jejichž problematika dosud nebyla řešena. Součástí monografie bude i zhodnocení vlivu Norberta

Grunda na formování a vývoj české krajinomalby 19. století.



Malíř Petr Brandl (1668-1735) – dílo a život

Projekt GAČR – GA14-10349S

Řešitelka: PhDr. Andrea Rousová Ph.D.

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA14-10349S

 

Projekt je zaměřen na komplexní zpracování tvorby a života nejvýznamnějšího umělce baroka v Čechách Petra Brandla (1668–1735). Vedle uměleckohistorického posouzení a rozsáhlých archivních rešerší bude součástí projektu studium techniky Brandlovy malby. Dále budou

zkoumány okolnosti zakázek, provenience děl, jejich stylové zhodnocení, ikonograficky rozbor, osobnosti objednavatelů a začlenění Brandlovy tvorby do širšího evropského kontextu. Zvláštní pozornost pak bude věnována méně poznaným momentům jeho umělecké dráhy – totiž školení, uměleckým začátkům a malířské činnosti jeho žáků. Výstupem projektu bude vědecká publikace, edice pramenů, digitální archiv Brandlových děl a konání konference v návaznosti na připravovanou Brandlovu výstavu organizovanou Národní galerií v Praze. 



Jiří Valoch – kurátor, teoretik, sběratel. 1972-2001. Sbírka Jiřího Valocha v Národní galerii v Praze

Projekt GAČR – GA14-32510S

Řešitelka: Mgr. Helena Musilová

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA14-32510S

 

Projekt je zaměřený na zhodnocení role teoretika, kurátora, sběratele a umělce Jiřího Valocha (*1946) na středoevropské výtvarné scéně, zaměřené zejména na léta 1972-2001, kdy působil jako kurátor výstav v Domě umění města Brna, a na zpracování soupisového katalogu tzv.

Valochovy sbírky, jejíž podstatnou část v roce 2002 daroval do Národní galerie v Praze. Tato kolekce českého a zahraničního umění 2. poloviny 20. století je tvořena soubory všech výtvarných médií., celkem obsahuje více než 3 tisíce položek od 230 autorů. Jde o sbírku

zaměřenou zvláště na konceptuální, minimalistické a geometrické projevy, ovšem s celou řadou přesahů k jiným okruhům. Dosud je veřejnosti známa jen malá část této sbírky, odborně zpracována dosud nebyla a to přesto, že představuje jedinečný pramen k poznání umění střední Evropy. Vzhledem k rozsahu a náročnosti práce, nutnosti provést terénní výzkum (korespondence, archivy, setkání s pamětníky aj.) v rámci širší střední Evropy, ji lze uskutečnit jen s finanční podporou grantu. Práce je rozvržena na 3 roky. 



Johann Adalbert Angermeyer (1674–1740)

Projekt GAČR – GA14-20303S

Řešitelka: PhDr. Hana Seifertová

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA14-20303S

 

Záměrem práce je publikování vědecké monografie malíře Johanna Adalberta Angermeyera (1674-1740), který se stal prvním specialistou malby zátiší v Čechách. Jeho tvorba spolupodnítila zájem o kabinetní typ zátiší v Čechách. V kontextu domácí barokní malby i malířské produkce střední Evropy je ojedinělá, přispěla k rozšíření malby zátiší mladší generace umělců. Její ohlas lze zaznamenat ještě u malířů zátiší na přelomu 18. a 19. století. Měla také zvláštní postavení v oblasti domácího sběratelství, kde bylo zátiší vyhledávaným malířským druhem. Práce se pokusí na základě studia pramenů osvětlit některé nevyjasněné okolnosti Angermeyerova života. Až dosud se nesledovala ojedinělost Angrmeyerovy tvorby v kontextu soudobého zátiší v německých a rakouských oblastech. Také jeho reakce na velmi inspirativní tvorbu holandských a flámských malířů zátiší 17. a 18.století se jeví v novém významu vzhledem k jeho stále objevovaným dílům. Součástí práce bude katalog malířova díla, který tyto vlastnosti a vazby v jeho díle připomene.



„Francouzský model“ a Sbírka francouzského umění 19. a 20. století

Projekt GAČR – GA15-07425S

Řešitelka: doc. PhDr. Markéta Theinhardt

http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GA15-07425S

 

Projekt je zaměřen na akribické zpracování uměleckých děl „Francouzské sbírky umění 19. a 20. století“ včetně detailní rešerše historie tohoto jedinečného souboru. V centru zájmu bude proces vytváření „francouzského modelu“ a jeho modifikace v českém prostředí. Pozornost bude zaměřena na výstavní pohyb daného typu uměleckých děl a na strategii galeristů, stejně jako na vytváření srovnatelných sbírek, soukromých a veřejných. Ústřední část projektu bude zasazena do dosud méně zpracovaného kontextu migrace estetických modelů, výstavních, sbírkových a tržních mechanismů v období od druhé poloviny 19. století do třicátých let 20. století. Touto prací budeme participovat na mezinárodně významném tématu, které přes mnohé slibné náběhy nemá přesně identifikované metodologické instrumenty a interpretační mody.



Sběratelé japonských dřevořezů v Čechách

Projekt GAČR – GA15-16130S

Řešitelka: Mgr. Markéta Hánová Ph.D.

Informace o projektu v databázi CEP: zde


Japonské dřevořezy představují vedle uměleckých výrobků keramiky a laku nejvýznamnější sbírkové materiály japonského umění na našem území. V souvislosti s existencí tohoto obrazového materiálu vyvstává otázka ohledně historie sběratelství japonských obrazů (zvláště pak dostupnějších dřevořezů) v Čechách od druhé poloviny 19. až do poloviny 20. století. Řada sběratelů pocházela z aristokracie, výtvarných a literárních kruhů, ale vyskytovali se také sběratelé mimo umělecké profese, kteří propadli kouzlu japonských obrazů. Jejich sbírky jsou dodnes uchovávány ve státních institucích jako důkaz dobové sběratelské módy. Fenomén sběratelství japonských dřevořezů se prolnul s dobovou oblibou exotického Japonska a jeho umění v celé šíři kultury.





Stálé expozice

Program následujících 7 dní