Šternberský palác


Evropské umění od antiky do baroka

Ve třech podlažích Šternberského paláce jsou vystavena díla antického starověku, ikony a dále umění nizozemské, italské, francouzské, španělské, německé a rakouské od středověku do konce 18. století. Úvod expozice náleží památkám z období antického Řecka a Říma. Sály prvního patra nabízejí díla slavné estenské kolekce italského umění 14. až 16. století s proslulou Podobiznou Eleonory z Toleda Agnola Bronzina. Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady tvorby většiny významných center středomoří a východní Evropy.

Ve druhém patře se návštěvník setká s tvorbou italských, španělských, francouzských a nizozemských mistrů 16. až 18. století. Nechybí zde velká jména evropského malířství – mezi nimi Tintoretto, Fetti, Vouet, Ribera, Tiepolo, Guardi, El Greco, Goya, Rubens, van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí Učenec v pracovně Rembrandta van Rijn či Podobizna Jaspera Schade od Franse Halse. Zastoupena jsou zde take díla Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Samostatný kabinet, instalovaný ve stylu první poloviny 19. století, připomíná osobnost Josefa Hosera. Tomuto významnému sběrateli a mecenáši vděčí Národní galerie v Praze za podstatnou část svých sbírek starého umění.

Přízemí palace je věnováno německému a rakouskému malířství a sochařství 16. až 18. století. Mezi vystavenými díly nechybí např. Růžencová slavnost Albrechta Dürera, díla Lucase Cranacha, Georga Flegela či Franze Antona Maulbertsche.

Šternberský palác

Šternberský palác

Stavebníkem Šternberského paláce byl hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Realizace stavby se po roce 1698, pravděpodobně podle svého vlastního projektu, ujal Giovanni Baptista Alliprandi, který do Šternberkovy smrti dokončil stávající severní čtyřkřídlou budovu. Vystavěný palác představoval necelou třetinu ambiciózního návrhu. Potomci hraběte však v dostavbě paláce, jehož hlavní průčelí mělo být otevřeno na Hradčanské náměstí, nepokračovali. V držení hrabat ze Šternberka zůstal palác do roku 1811, kdy jej koupila Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie, která zde sídlila až do roku 1871. Od roku 1948 jsou zde vystavena mistrovská díla ze sbírek Národní galerie v Praze.

Otevírací doba
Denně mimo pondělí 10.00–18.00

Vstupné
Základní300 Kč
Snížené150 Kč
Pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let vstup zdarma.
Adresa
Šternberský palác, Hradčanské náměstí 15, Praha 1

Doprava
Tram 22 – Pražský hrad / Pohořelec
Doporučené produkty
Výstavy
Nejbližší programy
Aktuality

Program následujících 7 dní